„Projektové studie jsou hotové, další fází bude změna územního plánu,“ uvedl starosta Nového Města Pavel Smutný s tím, že případná podpora Libereckého kraje by realizaci pomohla.

„Projekt není zanesen do strategických rozvojových dokumentů kraje. Právě kvůli tomu narážíme na zdrženlivost u institucí,“ řekl starosta.

Sportoviště na svazích Smrku místní chápou jako jedinou možnost, jak horami odříznutý region pozvednout. Obyvatele trápí nezaměstnanost a horské středisko je pro ně výzvou.

Své NE ale projektu říkají ochranáři. „Je to v absolutním rozporu s pravidly ochrany přírody. Smrk není možné z CHKO vyjmout, je to jeden z hlavních horských masivů,“ argumentuje proti stavbě ředitel CHKO Jiří Hušek.

Polská strana podle některých zdrojů již začala se stavbou lanovky na vedlejší vrcholek Izersky Stok. Tam ale chráněné území není.

Kontroverzní projekt má zastánce i odpůrce

Petice pro stavbu sportoviště na jedné straně a kategorické odmítnutí z řad ekologů na straně druhé. Taková je historie stavby sportoviště na Smrku. Loňské snahy Nového Města pod Smrkem a Lázní Libverda o prosazení změny územního plánu zhatil nový stavební zákon. Nyní se snaží povolat na pomoc kraj.

„Nechci předjímat, vše je v rovině úvah. Vůle kraje je ale to, co nám doposud chybělo," konstatoval starosta Lázní Libverda Jan Pospíšil.

Společně s Novým Městem jsou nositeli projektu, který by zcela změnil tvář severních svahů Jizerských hor. Pro stavbu sportoviště pak hovoří práce na polské straně. „Tam ale bojovali o lanovku patnáct let,“ připomněl novoměstský starosta Pavel Smutný.

Chráněnka má ale jasná pravidla a s těmi se sportoviště neslučuje. „Na našich stavoviscích se nic nezměnilo. Pokud by se kraj rozhodl pro stavbu, musely by opět projít schválením všechny strategické dokumenty a jejich dopad na životní prostředí,“ uvedl Jiří Hušek z CHKO.