„Kurzy jsou naprosto nezbytné. V mnoha a mnoha případech zjišťujeme, že první pomoc nebyla poskytnuta vůbec nebo chybně, což je někdy ještě horší,“ sdělila Deníku tisková mluvčí liberecké záchranné služby Kristýna Fejfarová.

Krajská hygienická stanice, která provádí kontroly zaměřené na znalosti zaměstnanců, ví o nedostatečném proškolení své.

„Často na tento problém narážíme hlavně u malých a středních firem,“ řekla Jana Novotná, pracovnice odboru hygieny práce Krajské hygienické stanice Liberec.

Na laxní postoj firem neměla vliv ani změna v Zákoníku práce. „Nárůst jejich zájmu o naše kurzy rozhodně nepozorujeme,“ uvedl ředitel libereckého Červeného kříže Martin Mergl.

Ani po změně Zákoníku práce nezaznamenal liberecký Červený kříž zvýšení zájmu o kurzy první pomoci. Znalosti lidí jsou přitom často nedostačující.

„Podniky, které doslova bombardujeme nabídkami, reagují velice pasivně,“ uvedl ředitel Oblastního spolku Červeného kříže Martin Mergl.

Na vině je podle něj nejen jejich nezodpovědnost, ale také nedostatečná legislativa.

Zákon totiž neurčuje rozsah školení, a tak dává firma mnohdy přednost závodnímu lékaři nebo firmě, která se stará o bezpečnost.

„Například ve školství jsou směrnice, které určují pedagogům minimálně dvacet hodin profesionálního školení,“ dodává Martin Mergl.

„Zrovna v minulém týdnu jsme nechali proškolit šedesát našich pedagogů,“ potvrdila lepší znalost první pomoci ve školství ředitelka Základní školy Frýdlant Věra Dunajčíková.

Zodpovědněji se chovají také větší podniky, často se zahraniční účastí.

„Musíme proškolit alespoň deset procent pracovníků, aby uměli reagovat při krizových událostech. Kurzy Červeného kříže jsou praktické, zaměstnanci si mohou vše vyzkoušet,“ uvedl Robert Poláček z firmy Benteler ČR.