„Nic jiného nám nezbývá, než získat peníze od státu i Evropské unie a zajistit likvidaci celé fabriky a posléze veškerý prostor asanovat,“ vyjádřil se k jednomu z neblahých dědictví starosta města Martin Půta. „Jednáme s vedením Kortanu o jeho přemístění do nové průmyslové zóny severně od Hrádku,“ dodal starosta s tím, že se městu podařilo získat příslib od Kortanu, že pozemky přenechají městu. „Po asanaci půdy pak budou moci na úpatí Lužických hor vyrůst další rodinné domy,“ nastínil jeden z projektů starosta.

Podle něj si lidé rovněž oddychnou od ruchu, za kterým stojí právě časté překládky kovového šrotu.
„Aspoň, že víme, na čem jsme. Dříve se tu nedalo dýchat a v otrávené půdě jsme si nemohli ani pěstovat zeleninu. Dnes zase, díky kovošrotu, přijdeme o sluch. Také vzhled bývalé chemičky nabývá hororové podoby. Teď máme naději, že alespoň našim dětem se tu bude žít lépe,“ shodlo se několik starousedlíků.

Bývalou chemičku si lidé dávají do souvislosti s výrobky z krokodýlí kůže. Svůj sortiment totiž roky vyvážela na Kubu, kde sloužil v koželužnách krokodýlích farem. Podnik tehdy zaměstnával kolem 70 lidí.