Kancelář, otevřená na severokorejském území jen několik kilometrů od demilitarizované zóny tvořící hranici s Jižní Koreou, měla pomoci oběma zemím ve vzájemné komunikaci. Od ledna letošního roku však byla prázdná, údajně kvůli karanténním opatřením v důsledku koronavirové nákazy.
Několik týdnů vzrůstající napětí mezi Severní a Jižní Koreou vyvolala podle britské BBC skutečnost, že přeběhlické skupiny na jihu začaly propagandisticky vysílat do Severní Koreje. V odpověď na to pohrozila sestra severokorejského vůdce Kima Čong-una ve víkendovém prohlášení zbořením kanceláře.
Styčný úřad zřídily oba státy po vzájemných rozhovorech mezi Kimem Čong-unem a jeho jihokorejským protějškem Munem Če-inem v roce 2018.
Jihokorejské ministerstvo sjednocení v Soulu podle BBC již potvrdilo, že ve 14:49 místního času došlo ve styčné kanceláři k explozi.
Tvrdý dopad sankcí
"Násilné zničení styčné kanceláře v Kesongu v Severní Koreji je symbolickou ranou uštědřenou mezikorejskému smíření a spolupráci. Dost těžko se dá chápat, jak by takové chování mohlo pomoci Kimovu režimu získat, co chce od světa, ale určitě to využije pro svou domácí propagandu," prohlásil Leif-Eric Easley, profesor na univerzitě Ewha v Soulu.
Podle některých analytiků se Severní Korea snaží vyvolat napětí, aby podpořila vnitřní jednotu země, nebo se chystá k větší provokaci kvůli přetrvávajícím sankcím, které na ni mezinárodní společenství uvalilo za její jaderné a raketové zbrojní programy. Sankce tvrdě doléhají na ekonomiku KLDR, která nyní navíc čelí tlaku kvůli koronavirové krizi, připomíná agentura Reuters.
Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem řádné mírové smlouvy. Nejvyšší představitelé obou zemí se v roce 2018 sešli na třech summitech a slíbili, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova. Od té doby ale mezikorejské vztahy výrazně ochladly.