Děsivý příběh z Afghánistánu: Provdali ji jako devítiletou, dočkala se záchrany

Nacpaná na zadním sedadle se šesti dětmi sedí mladá matka. V autě projíždějícím zasněženými horami jí na klíně balancuje devítiletá Parwana. Rodina právě opustila tábor, ve kterém žila poslední čtyři roky.

Dívka zachráněná z manželství s pětapadesátiletým mužem má přes sebe přehozenou tenkou deku a pomalu si uvědomuje, že je její noční můra u konce. Před životem plným týrání ji zachránila organizace, která se snaží pomoci dívkám nuceným do dětských sňatků. „Jsem opravdu šťastná,“ usmívá se. „Charita mě zbavila manžela a můj manžel je hodně starý,“ dodala dle CNN.

Devítileté děvče provdali za 55letého muže. Afghánské rodiny to dělají z hladu

Před měsícem reportéři CNN sdělili, že devítiletá Parwana a pár dalších nezletilých dívek se musí provdat, aby měly jejich rodiny co jíst.

V době, kdy se děvče tuto informaci dozvědělo, prý nebylo dne ani noci, kdy by neměla mokré tváře od slz. Její otec reportérům sdělil, že ho s pláčem prosila, aby ji neprodával, že si přeje chodit do školy a místo manželství studovat. CNN mělo povolení její prodej natáčet.

Vydání jejího příběhu vzbudilo po celém světě tak velké pobouření, že to donutilo kupce po dvou týdnech vrátit Parwanu zpátky k rodině. Americká nezisková organizace Too Young to Wed (TYTW, v překladu Příliš mladé na vdávání) se také zapojila a pomáhá přemístit dívky i s jejich sourozenci a matkami do bezpečného domu v Kábulu.

Podle zakladatelky organizace Stephanie Sinclairové je to ale pouze dočasné řešení. „O co se ve skutečnosti snažíme je předejít tomu, aby rodiny mladé dívky prodávaly právě do manželství,“ vysvětlila.

Matka nezmohla nic

Rodina Parwany se nakonec uchýlila do hotelu v Heratu, ve třetím největším městě země. Na jejich cestě je doprovázeli místní zástupci Too Young to Wed společně s jejich matkou Rezou Gulovou a bratrem Payindou.

Oba řekli reportérům, že byli proti prodeji Parwany už od samotného začátku. „Samozřejmě, že jsem byla rozzuřená. Snažila jsem se s manželem hádat, plakala jsem, ale řekl mi, že nemá jinou možnost,“ svěřila se Gulová.

Otec za svou dceru dostal hotovost, ovce a pozemky v hodnotě téměř padesáti tisíc korun. „Můj otec mě prodal, protože nemáme chleba, rýži ani mouku,“ řekla tehdy Parwana CNN.

Nejmladší laureátka Nobelovy ceny přežila vlastní smrt. Nyní se vdala

Pětapadesátiletý kupec Qorban řekl reportérům, že je to jeho druhé manželství, že se o Parwanu dobře postará a bude s ní jednat s něhou.

Parwanina matka ovšem vypověděla, že její dcera žadonila, aby se mohla vrátit domů. „Řekla mi, že ji bijí a že tam nechce zůstat,“ uvedla.

Parwana se svěřila, že s ní zacházeli špatně, nadávali jí a budili ji brzy, aby pracovala. Poté, co CNN zveřejnila její příběh, reakce veřejnosti byla tak silná, že se kupec musel před médii schovat. Novináři z CNN nedokázali kontaktovat muže ani zbytek jeho rodiny.

Ze strachu k radosti

Podle Parwaniného otce byl pod tlakem i on. Za své rozhodnutí se oficiálně omluvil. Asi dva týdny po jejím prodeji se dívka vrátila ke své rodině, ale otec teď kupci dluží v přepočtu padesát tisíc korun. Sumu, kterou dostal za dceru, použil ke splacení jejich předchozích dluhů.

I když bylo všech šest sourozenců zpočátku unavených a vystrašených, po chvíli se rozkoukali. Dva dny strávili v hotelech a poté se dostali do hlavního města Kábul.

Tam je ubytovali v domě, který patří Too Young to Wed. Pro Parwanu je to poprvé, co žije v opravdovém domě. Poslední čtyři roky bydleli v táboře Qala-e-Naw v provicii Badhis, kde spali s celou rodinou ve stanu. „Cítím se v tomto domě tak šťastná. Dali mi nový život,“ radovala se dívka. Teď když je volná a nemusí se vdát za starého muže, plánuje jít studovat a stát se doktorem.  

Matka poznamenala, že se na novém místě cítí bezpečně a spokojeně. „Moje děti od chvíle, kdy jsme sem přišli, pořádně jí, hrají si a vypadají šťastně,“ usmála se.

Rodina v domě zůstane přes zimu. Její další budoucnost zatím není jistá, ale organizace jim plánuje pomáhat i nadále. Stejně to dělá i s dalšími podobnými případy. TYTW se také snaží dodávat jídlo do tábora, ve kterém zůstal jen otec Parwany, aby odpracoval dluh za návrat jeho dcery. V táboře žije přibližně 150 lidí. 

Příběh Parwany není bohužel není jediný. Nejedna dívka se s brekem chystá na vdávání proti její vůli. Jedna z dalších zachráněných děvčat je desetiletá Magul. Dívka byla odhodlaná vzít si život, pokud by ke sňatku mělo dojít. TYTW jí i její rodině pomohlo stejně jako Parwaně.

Peklo v Mosambiku: Z žen islamisté dělali sexuální otrokyně, děti neváhali zabít

Podle Serajové je to ovšem jen špička ledovce. „Je to jen začátek, bude se to dít dál a dál a bude to jen horší s prohlubujícím hladem, zimou a chudobou v kombinaci s touto ignorací,“ podotkla.

Místní lídr Tálibánu Mawlawi Bat Mohammad Sarwary řekl CNN, že se snaží zničit tuto ilegální praktiku. Zahraniční pomoc vítá. „Chceme po lidi z Badghisu pomoc.“ řekl.

Stillhart z Červeného kříže podotýká, že je potřeba, aby vlády urychleně uvolnily finanční prostředky pro Afganistán, tím by se předešlo kolapsu nemocnic a dalších základních služeb. „Prosím mezinárodní společenství o to, aby přišlo s řešením, jak udržet tyto esenciální služby v provozu,“ sdělil.

Neziskové organizace, které působí v zemi také volají po koordinovanější formě řešení, jak pomoci nejchudším lidem.

Pozice žen v Afganistánu

Ekonomika Afgánistánu je na tom s každým dalším měsícem od srpnového převzetí Tálibánem hůř a hůř. V současnosti humanitní agentury a organizace na ochranu lidských práv varují, že nejchudší lidi v zemi čelí hladomoru v důsledku nadcházející brutální zimy.

Podle nedávné studie IPC, kteří vyhodnocují nedostatek potravin, bude více než polovina obyvatel čelit do března velkému hladomoru. Jejich zpráva také odhaduje, že více než tři miliony dětí do pěti let už teď trpí podvýživou.

Ještě předtím, než Tálibán převzal kontrolu, vládl ve zbídačené zemi hlad a nyní za to platí mladé dívky svými těly a životy. „Stávají se novou cenou za jídlo,“ prohlásila místní aktivistka za ženská práva Mahbouba Serajová. „Pokud to neudělají, budou jejich rodiny hladovět,“ vysvětlila.

I přes to, že je celosvětově uzavírání manželství s dívkami pod patnáct let nezákonné, v Afganistánu to není nijak výjimečná praktika. Nejvíce se se k tomuto uchylují rodiny ve venkovských částech země.

Současná situace pouze podporuje toto zoufalé řešení. „Obvykle dětské nevěsty doprovází spousta utrpení, špatné zacházení a většinou je součástí i týrání,“ řekla Serajová.

Rodí už v patnácti. Dívkám v Zimbabwe kradou dětství a hazardují s jejich životy

Dodala, že některé dívky, které rodiče donutili do předčasného manželství, zemřou při porodu. Jejich těla většinou nejsou dostatečně vyvinutá na to, aby to zvládla ve zdraví. „Většinou umírají velmi mladé,“ doplnila.

Ženy v Afganistánu se neměly nikdy příliš dobře. Poslední dvě desetiletí ovšem bojovaly za změnu. I přes to byla jejich země letos podle Indexu míru a bezpečnosti nejhorší země, ve které může žena žít.

Veškerou jejich snahu o změnu za poslední dvě dekády vymazal Tálibán při srpnovém převzetí země. Ženy teď nemohou plně studovat, nemohou pracovat na některých pozicích a herečky už se nemohou objevovat v televizních seriálech.