Kultura potřebuje po covidu pomoc. Ve Fondu obnovy jsou i na ni peníze

Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) patří kulturně-kreativní sektor spolu se sektorem cestovního ruchu do oblastí, které byly koronavirovou krizí, respektive protipandemickými opatřeními, zasaženy nejvíce.

Každý měsíc tvrdých restriktivních opatření stál české subjekty zhruba miliardu korun. Vyplývá to z údajů webu Za kreativní Česko, který spravuje Institut umění. Není to ovšem jen o zavřených divadlech nebo zrušených festivalech. Do kulturně-kreativního sektoru spadá mnohem více oborů, od designu přes architekturu až po software.

Tento sektor má přitom výraznou přidanou hodnotu pro ekonomiku. Podle Evropské komise tvoří 5,3 procent HDP a zaměstnává 12 milionů občanů v Evropské unii.

Evropa se kvůli covidu propadá do dluhů. K šetření se nikdo nemá

Důsledky covidové krize navíc poukázaly na slabá místa v českém kulturně-kreativním prostředí. Finance z pokrizového fondu jsou tak pro Česko příležitostí, jak sektor znovu postavit na nohy a zároveň přistoupit k investicím a reformám, které ho učiní odolnějším.

„Investice si zaslouží obnova a rozvoj infrastruktury těchto odvětví, podpora inovací a kreativního podnikání obecně, podpora vzniku kreativních center a hubů a například i motivace průmyslu, aby více využíval kreativní služby. Nesmíme zapomenout ani na digitalizaci, která je obecně velkou výzvou pro celou ekonomiku,“ zdůraznila pro EURACTIV.cz česká europoslankyně Martina Dlabajová (za ANO, Renew Europe).

Digitalizace a status umělce

Právě digitalizace je jedním z cílů, s jehož financováním počítá národní plán obnovy (NPO), tedy český plán, kam a jak prostředky z pokrizového fondu investovat. Česko chce na digitalizaci sektoru ze své „obálky“ ve výši zhruba 180 miliard korun vynaložit 800 milionů.

„Předchozí snahy o digitalizaci KKS (kulturně-kreativního sektoru – pozn. red.) byly nedostatečné,“ konstatuje český plán s tím, že digitalizace by měla zpřístupnit kulturní dědictví, chránit kulturní diverzitu a také umožnit sdílení dat napříč sektorem.

Jedním ze zmiňovaných slabých míst, na které krize vrhla světlo, je pracovně-právní situace umělců a kreativců. V kulturních a kreativních průmyslech totiž pracuje spousta lidí na volné noze, příkladem jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nebo lidé pracující na dohodu, což způsobovalo umělcům a kreativcům komplikace s čerpáním kompenzací v době restrikcí.

VIDEO: Erasmus se ocitl v krizi. Peněz je dvojnásobek, zájemců polovina

Proto národní plán obnovy počítá s tím, že Česko investuje 690 milionů korun, aby ve zdejším právním řádě vznikl tzv. status umělce a umělkyně.

„Status umělce a umělkyně je klíčovou oblastí pro další rozvoj KKS a jedná se o přímou reakci na krizi (…) Dojde tak ke zlepšení pracovních podmínek umělců a umělkyň spolu s investicemi do rozvoje jejich dovedností,“ vysvětluje plán obnovy.

Kromě změny legislativy tuzemsko chystá také systematicky sbírat data, aby mělo o sektoru větší přehled, a mohlo tak lépe reagovat v případě dalších krizí.

Český plán obnovy také počítá s podporou rozvoje kulturních a kreativních center v českých krajích nebo vydáním více než tří tisíc tzv. kreativních voucherů. Ty umožňují podnikům spojit se s kreativci a zakoupit si od nich službu například v podobě nového produktového designu, designu webových stránek nebo marketingové strategie. Podnik tak může získat dotaci, zatímco kreativec získá zakázku.

„Hrazeno z národních zdrojů“

Investice do sektoru v rámci národního plánu obnovy by měly dosáhnout více než 7 miliard korun.

„V jednáních o podobě národních plánů obnovy jsme po členských státech chtěli (Evropský parlament – pozn. red.), aby této oblasti věnovaly minimálně dvě procenta svých národních obálek. Česká republika ve své národní strategii pro rozdělení prostředků z fondu obnovy EU vyčlenila na tuto oblast dokonce 4,3 procenta. Kromě Itálie s jejími 3,5 procenty žádná jiná země EU kulturní a kreativní průmysly takto významně nepodpořila. Jsme proto v tomto právem řazeni k premiantům,“ doplnila europoslankyně Dlabajová.

S Brity je to po brexitu ještě těžší než před ním. Sporů přibývá

U některých bodů, ačkoliv jsou součástí plánu obnovy, se však nově počítá s podporou z národních zdrojů. Téměř dvě miliardy by tak měly plynout ze státní kasy. A to konkrétně na přerod Státního fondu kinematografie na Fond audiovize, modernizaci kulturních institucí a výzkum a vývoj v oblasti sociálních věd. Zmíněné projekty tak vypadly z podpory v rámci evropských zdrojů.

„Zatím nejde oficiálně o škrty. Ale z vládou schváleného NPO byly přeřazeny některé cíle do národních zdrojů, což považujeme za cestu ke skutečným škrtům, a postoj ministerstva financí to prokazuje. Dle informací ministerstva kultury je záměr současného vedení ministerstva financí vyškrtnout tyto položky zcela,“ uvedla pro redakci za iniciativu Kreativní Česko Lucie Ševčíková.

Přeřazení provedlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Jak pro ČTK uvedla mluvčí resortu Štěpánka Filipová, ke změnám došlo především na základě požadavků Evropské komise, a to nejen v kapitole zaměřené na kulturní sektor.

Podle zdroje ze Zastoupení Evropské komise v ČR však byla tři opatření v oblasti kultury a kreativních odvětví a několika dalších opatření z „evropské“ části plánu obnovy vyjmuta čistě rozhodnutím na české straně, bez konzultace s Evropskou komisí.

Podobně argumentuje i ministerstvo kultury.

„Ačkoliv pracovní tým Evropské komise již v únoru schválil všechny iniciativy jako vhodná opatření českého NPO, nejsou nakonec tři z nich součástí smlouvy uzavřené mezi ČR a Evropskou komisí. Jedná se o zcela samostatné rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu jako české delivery unit,“ doplnil kulturní rezort na dotaz redakce.

Podle Ševčíkové by případné škrty ze strany české vlády mohly ohrozit konkurenceschopnost sektoru. „Například herní průmysl, který je vysoce progresivní a ekonomicky silný, nebude součástí Fondu audiovize,“ varovala. Dalším příkladem jsou podle ní kulturní instituce v regionech, které by nemusely získat potřebné prostředky na modernizaci.

Nevíte, kam investovat peníze? Hitem Evropy jsou zelené dluhopisy

Zatím totiž není jasné, zda na „přesunuté“ projekty státní kasa opravdu přispěje. „My ani samotné ministerstvo kultury nemáme od ministerstva průmyslu a obchodu, které přesuny učinilo, žádný příslib jiné cesty financování, z jiných programů,“ uvedla Ševčíková.

Resort průmyslu a obchodu i resort financí dotčené aktéry nicméně ujišťovaly, že český plán obnovy bude realizován jako jeden celek, tedy včetně položek hrazených ze státní kasy. Redakci to potvrdilo ministerstvo kultury.

Česko má ale po parlamentních volbách a je tedy otázkou, kdo do čela klíčových resortů usedne a jak s plánem naloží.