Řecké zdravotnictví, slovenskou státní správu, ani litevské epidemiology by před pár týdny sotva koho dávat za příklad zemím, jako je Francie, Itálie nebo i Německo. Všechny tyto státy jsou ale podle dosažitelných oficiálních statistik, jež jsou výrazně důvěryhodnější, než například ty, kterými se chlubí totalitní Čína, v boji s koronavirovou nákazou výrazně úspěšnější než většina jiných zemí Evropské unie.

A to včetně České republiky, která je podle dosavadních výsledků nikoli sice na chvostu, ale přibližně uprostřed tabulky. Kdesi mezi západní Evropou, jež byla většinou koronavirovou nákazou zasažena velmi tvrdě, a východní částí kontinentu, kde jsou oficiální čísla někdy až o řády lepší.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE

Začněme nám nejbližším Slovenskem, kde podle všeho zabrala nejdrsnější část vládních opatření. Tou je nucená čtrnáctidenní karanténa všech, kteří se na Slovensko vrátili z ciziny. Spouštěčem tohoto drsného opatření byly podle vyjádření slovenských politiků návraty Romů z britského Scheffieldu. Romové, kteří se vrátili z Británie do osad nemohli nebo nechtěli dodržovat „domácí karanténu“.

To skončilo nasazením armády a celkovou karanténou pěti nejvíce zasaženými osad. A také příkazem nucené státní karantény pro všechny navrátilce. Toto opatření zřejmě zamezilo šíření nákazy. Slovensko si velmi rozmýšlí, zda a jak otevře hranice pro daleko nakaženější Čechy.

Nejméně obětí v EU 

„Nemůže se stát, že najednou k nám přes Česko bez kontroly začnou jezdit lidé například z Anglie ze Sheffieldu, odkud máme asi 200 pozitivních případů,“ uvedl v minulých dnech premiér Igor Matovič. Slovensko má dnes oproti Česku méně než desetinu nakažených a desetinový je i počet úmrtí na koronavirus. V přepočtu na milion obyvatel mají tak Slováci nejméně obětí v celé Evropské unii.

„Systém povinné státní karantény se ukázal jako velmi efektivní ochranný val před lidmi, kteří byli pozitivní. Tímto způsobem se podařilo identifikovat několik stovek lidí, kteří by jinak tuto nákazu roznášeli po Slovensku,“ hájí izolaci navrátilců Matovič. Problematická je ale organizace karantény, kdy jsou Slováci umísťováni i v zanedbaných ubytovnách daleko od bydliště.

Karanténou už prošlo přes deset tisíc Slováků a desítky tisíc se raději na Slovensko nevrátily, aby se jí vyhnuly.

Váš „pan Evropa“
Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Výborně si s první vlnou koronaviru poradilo i Řecko, jehož zdravotnictví přitom velmi utrpělo během finanční krize minulých let. Na rozdíl od jihoevropských souputníků však řecká vláda stihla zareagovat včas. Zrušením velkých akcí, jako karnevalu v Patře, zabránila šíření nákazy. „Začali jsme vyšetřovat a izolovat lidi ještě předtím, než se tu objevil první případ. Monitorovali jsme přílety, hlavně pak ty z Číny,“ uvedl pro deník Guardian řecký lékař Andreas Mentis, člen vládního krizového týmu. I tady se osvědčila nařízená karanténa repatriantů v hotelích.

Řecko, počtem obyvatel srovnatelné s Českem, má asi desetinové počty nakažených a počet mrtvých je o polovinu nižší.

Vynikající výkon podává i Litva. Se 71 000 testů na milion obyvatel patří na samý vrchol v EU. Díky skvělým výsledkům (jen 1500 nakažených) se mohla Litva vrátit takřka k normálnímu životu už na počátku května, o měsíc dřív, než to plánuje Česko.

Pomůže eurozóna

Všechny zmíněné země mají společné i to, že jsou členy eurozóny, a mohou tak počítat s masivní pomocí v podobě výkupu dluhopisů Evropskou centrální bankou.

„Evropská centrální banka je připravena nakupovat další státní dluhopisy, pokud to bude potřeba,“ uvedla její prezidentka Christine Lagardeová. To umožní zemím eurozóny půjčovat si na financování restartu ekonomiky výrazně levněji než zemím EU, které euro nemají. Obyvatelé se také nemusí obávat, že jejich měna kvůli koronakrizi skokově devalvuje, jak už se to před několika roky stalo s korunou.

Co vás zajímá na Evropské unii?

Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz

Evropa proti koronaviru.Zdroj: Deník