Pravděpodobnost, že člověka při bouřce zasáhne blesk, je jedna ku třem milionům. V poslední době je ovšem v Česku podobný jev nebývale častý. Například loni v srpnu blesk zranil dva lidi. Na konci července pak po jeho úderu doprostřed hřiště skončilo šest dětí v nemocnici. Zásah blesku ve Vratislavicích nad Nisou s dvaceti zraněnými je svým rozsahem ale i tak ojedinělý.

Podle Patrika Čermáka z Ústavu aplikované fyziky a matematiky Univerzity Pardubice je sice šance, že do člověka udeří blesk malá, nicméně ji lze zvýšit i snížit. „Elektřina si hledá cestu nejmenšího odporu, a proto blesk zasáhne většinou vysoké objekty. Je proto zásadní nebýt na místě tím nejvyšším – třeba na otevřené louce či kopci bez stromů nebo budov,“ uvedl.

V Jeseníkách v půlce srpna loňského roku blesk ukázal, že zvládne působit i nepřímo až do vzdálenosti několika desítek metrů od dopadu. Muže tam zranil takzvaným krokovým napětím. „Země se nabije a energie klesá do všech stran. Rozdíl energií v určitých místech tvoří takzvané krokové napětí. Stačí jeden krok a vzniklé napětí mezi končetinami může být pro člověka fatální,“ osvětlil Čermák.

| Video: Youtube

Čermák dodal, že v podobných případech se doporučuje zůstat v podřepu s nohama u sebe a pokud možno na špičkách.

Komplikace v bouřce podle něj mohou způsobit i hole na nordic walking. Jsou sice většinou odizolované, stoprocentní záruku před zasažením proudem ale nedávají. „Určitě s nimi v bouřce nedoporučuji utíkat,“ doplnil.

První pomoc při zásahu bleskem

Podle lékaře Martina Dolečka z Fakultní nemocnice v Brně může mít zásah bleskem pro lidi fatální následky.

„Dotyčný bude pravděpodobně v hlubokém bezvědomí, nebude reagovat ani na silný zevní podnět a bude mít závažnou srdeční arytmii, nebo zástavu srdce. Je nutné zjistit, jestli postižený dýchá, nebo ne. Pokud je v bezvědomí a nedýchá, jedná se o zástavu oběhu a je třeba neprodleně zavolat záchranku a zahájit resuscitaci nepřímou masáží srdce a následně prodýcháváním v poměru 30 kompresí hrudníku a dva vdechy,“ poradil případným svědkům události.

Včasný zásah pomohl například na konci července třináctiletému skautovi na Olomoucku. „Poté, kdy jedno z dětí zasáhl blesk, začali vedoucí tábora postupovat naprosto profesionálně. Kontaktovali dispečink zdravotnické záchranné služby a okamžitě zahájili resuscitaci. Když jsme se my se sanitkou dostali na místo, resuscitace chlapce už byla vedena dobrovolnými hasiči vybavenými automatickým externím defibrilátorem,“ přiblížil Martin Kutěj z Fakultní nemocnice Ostrava, který ten den sloužil u olomoucké záchranky.

Zajímavosti o blesku

  • napětí: 10 až 50 milionů voltů
  • proud: až 50 000 ampér
  • teplota v kanálu výboje: až 30 000 stupňů Celsia
  • průměrná energie jednoho blesku: 250 kilowatthodin
  • trvání blesku: asi čtvrt vteřiny
  • roční počet bouřek na zemi: cca 16 milionů
  • roční počet blesků na zemi: cca 3 miliardy
  • pravděpodobnost zásahu člověka bleskem: 1:3 000 000
  • počet mrtvých po zásahu bleskem ročně: 2000

Mohlo by vás zajímat: Zranění a chaos. Blesk ve Vratislavicích převrátil Den dětí v noční můru

Zásah v Zámeckém parku v libereckých Vratislavicích | Video: ZZS Libereckého kraje