Výročí roku 2022: atentát na Heydricha, první jádro i anabáze rozdělení ČSFR

600 let od popravy kazatele Jana Želivského

Rekonstrukce První pražské defenestrace z roku 1419Zdroj: Deník/Divíšek Martin

Strhujícími kázáními s apokalyptickými vizemi konce společnosti uhranul pražskou chudinu. Kazatel Jan Želivský měl podobný osud jako Jan Hus. Už ale v době husitských bouří. Jeho odpůrci ho 9. března 1422 vylákali na Staroměstskou radnici, kde vůdce chudiny spolu s devíti přívrženci přišel o hlavu. Na to utichlo období radikální revoluce ve městech.

Byl to právě Želivský, který měl v létě 1419 vést procesí k Novoměstské radnici, kde zuřivý dav vyházel konšely z okna. Kronikářem zapsaná událost se pak vžila do paměti národa jako první pražská defenestrace. Poté kazatel na tři roky ovládl Prahu a burcoval lid proti křižákům a Zikmundu Lucemburskému.

400 let od vyhnání habánů z českých zemí

HabániZdroj: Wikimedia Commons

Stavovské povstání a bitva na Bílé hoře v sedmnáctém století byly katastrofou i pro habány v českých zemích. Dne 28. září 1622 byl vydán císařský manifest, podle nějž museli tito příslušníci sekty novokřtěnců do čtyř týdnů opustit zemi. Mohli si vzít jen šaty a jídlo na cestu.

Za sebou nechali usedlosti a velké domy pro komunity založené na společném vlastnictví, pověstné vinné sklepy, sady i dílny pro výrobu keramiky. Na konci šestnáctého století existovalo jen na jižní Moravě téměř šedesát habánských dvorů na pětadvaceti panstvích.

Po vyhnání habánů jich z třiceti tisíc zůstalo pouhých pět tisíc, časem ale musel odejít i zbytek. V Uhrách a na Slovensku, kam zamířili, kolonie likvidovali Turci, později se zbytky habánů přesunuly do oblasti dnešní Ukrajiny a nakonec do Severní Ameriky.

200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela

Johann Gregor Mendel se dočkal svého druhého pohřbu na brněnském Ústředním hřbitově. Po exhumaci ostatků kvůli vědeckým výzkumům byly opětovně pietně navráceny do augustiniánské hrobkyZdroj: Deník/Jiří Sláma

Jako první na světě definoval na základě svých pokusů s křížením hrachu zákony dědičnosti. Gregor Johann Mendel tím položil základy genetiky. Nejen Brňané si připomenou dvoustého výročí jeho narození, které připadá na 20. července 1822. Pochází ze Slezska, v roce 1843 ale přišel do augustinianského kláštera v Brně.

V letech 1856–1863 zkoumal křížení hrachu a zabýval se sledováním potomstva. Jeho práce byla jedna z prvních, která aplikovala matematické metody na biologický výzkum. Byť měl a má kvůli postupům i své kritiky. Na brněnském současném Mendlově náměstí osobnost bude připomínat nový monument nazvaný Hrachovina.

100 let od narození Emila Zátopka

Manželé Emil a Dana ZátopkoviZdroj: ČTK

Před sedmdesáti lety vstoupil legendární atlet Emil Zátopek do historie sportu. Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 vyhrál zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ten běžel poprvé v životě a opanoval ho 27. července. Ve všech třech těchto disciplínách navíc překonal olympijské rekordy.

Rodák z Kopřivnice, řečený Ťopek, by se letos 19. září dožil sta let. Zajímavostí je, že se narodil ve stejný den, měsíc a rok jako jeho manželka Dana Zátopková, oštěpařka a také olympijská vítězka. Emil Zátopek zemřel v roce 2000.

90 let od Velké mostecké stávky tisíců horníků

Příslušníci tzv. komunistických pořadatelských sborů na 1. náměstí v Mostě v době Velké Mostecké stávky.Zdroj: Oblastní muzeum Most

Hospodářská krize třicátých let minulého století dopadla i na těžký průmysl. Nespokojenost v řadách horníků vyvrcholila v březnu a dubnu 1932. Už 15. března 1932 došlo k důlní katastrofě na šachtě Kooh-I-Noor v Lomu u Mostu, při které zemřelo osm horníků. V následujících dnech Mostecká uhelná společnost dala výpověď 153 horníkům na dole Nelson v Oseku a od Severočeská uhelná společnost dala padáka 383 horníkům na dole Humboldt II v Dolním Jiřetíně.

Výsledkem byla stávka rozšiřující se i na další doly v uhelném revíru. Na jejím řízení se osobně podíleli i soudruzi Klement Gottwald a Antonín Zápotocký. Následovaly demonstrace a čtyřicetitisícový tábor lidu. Také ostravští a karvinští horníci vyhlásili několik solidárních stávek. Při střetech s četníky se střílelo, dva demonstranti zemřeli 18 dalších osob bylo zraněno.

V den pohřbu, jehož se zúčastnilo padesát tisíc lidí, Velká mostecká stávka skončila dohodou a garancí nesnižování mezd a ukončení propouštění horníků.

80 let od atentátu na Heydricha

U příležitosti 75. výročí atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha se v Praze konala rekonstrukce útoku u tramvajové zastávky U KřížeZdroj: Deník/Vladimír Šťastný

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha z 27. května 1942 je vděčným tématem historiků, odborníků jiných specializací i námětem pro literáty a filmaře už osmdesát let. Původní plán parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše selhal, přesto Heydrich na následky utrpěných zranění 4. června 1942 zemřel.

Následující teror německých okupantů neměl u nás obdoby. Popravy na Kobyliské střelnici a hrůzné vyhlazení Lidic a Ležáků v červnových dnech jsou dodnes zárodkem sporu, nakolik byl atentát hrdinným činem utužujícím morálku národa, či skutkem s politickým pozadím vykoupeným stovkami obětí.

75 let od katastroficky suchého léta

SuchoZdroj: Deník/Fanta Michal

Vysychající potoky, mizerná úroda obilí, všude prach, nedostatek potravin, v mnoha případech horší než za války. V roce 1947 zasáhlo celý stát hydrologické sucho označené jako pětisetleté. Nastalo po velké zimě a trvalo od jara až do listopadu, přerušovaly ho jen krátké přívalové bouřky. I brambor se urodilo o čtvrtinu méně. Hospodáři neměli čím krmit dobytek a museli ho i vybíjet.

Podle některých historiků sucho a neúroda částečně přispěly k převzetí moci komunisty v únoru příštího roku. Podařilo se jim domluvit mimořádné dodávky obilí ze Sovětského svazu. Zajímavým opatřením bylo snížení stupňovitosti obyčejného piva na pět stupňů a Prazdroje na šest.

70 let od zahájení výstavby hráze a přehradní nádrže Lipno

Staveniště hráze vodního díla LipnoZdroj: se svolením ČEZ

Po nezbytných přípravných pracích dělníci v roce 1952 započali hlavní stavbu lipenské přehrady v jižních Čechách. A to na místě 89 osad a obcí, často opuštěných po odsunutých Němcích. Už šedesát let před tím, po velké povodni, vznikl návrh menších přehrad na horní Vltavě a jejich přítocích, které měly zabránit záplavám.

Až v padesátých letech se ale celé údoli Vltavy u Lipna stalo jedním velkým pracovištěm. Stavbaři převedli řeku do nového koryta 30. prosince 1955. Hráz byla hotová o dva roky později. V únoru 1958 lidé poprvé mohli vidět „šumavské moře“. Dne 15. června 1959 poprvé voda roztočila turbíny vodní elektrárny.

60 let od letecké havárie u jihomoravské obce Sokolnice

Pomník leteckého neštěstí z roku 1962 u Újezdu u BrnaZdroj: Wikipedie/RomanM82

Pravým křídlem letadlo narazilo do kopce Špidlák, rozlomilo se a shořelo. Od tragédie u obce Sokolnice na Brněnsku letos 10. října uplyne šedesát let. Při jedné z nejhorších leteckých tragédií v historii Československa zemřelo třináct lidí.

V letounu ČSA Iljušin mířilo osmatřicet cestujících a čtyři členové posádky z Košic přes Bratislavu a Brno do Prahy. Kapitán při sestupu narazil v husté mlze v rychlosti 230 kilometrů za hodinu do kopce. Domníval se, že je blíž k tuřanskému letišti. Zemědělci a lidé z okolí nehody zachraňovali zraněné z trosek ještě před explozí letadla.

50 let od spuštění první jaderné elektrárny v ČSSR

Jaderná elektrárna Jaslovské BohuniceZdroj: ČTK

Projekt A-1 ve slovenských Jaslovských Bohunicích byl první spuštěnou jadernou elektrárnou v Československu. Šlo o experimentální reaktor, který používal jako palivo neobohacený uran. Stavba začala v srpnu 1958 a vlekla se, do komerčního provozu se elektrárna dostala až v prosinci 1972 na Boží hod vánoční. Náklady na výstavbu byly zhruba tři miliardy tehdejších korun.

Nedlouho poté došlo došlo k velkým potížím. Neplánované odstávky a v letech 1976 až 1977 se k trablům přidaly dvě havárie, které vedly k vyřazení reaktoru z provozu.

První nezpůsobila vážný únik radioaktivity, ale uniklý oxid uhličitý zabil dva lidi. V průběhu druhé havárie se poškodilo jaderné palivo a radiace unikla do prostoru elektrárny. Na mezinárodní stupnici byla událost ohodnocena čtvrtým ze sedmi stupňů nebezpečnosti. Šlo o nejzávažnější nehodu jaderné elektrárny v bývalém Československu.

40 let od narození prvního dítěte ze zkumavky

Oceňovaný lékař Ladislav PilkaZdroj: Deník/Attila Racek

První české dítě „ze zkumavky“ se narodilo 4. listopadu 1982 v Brně. Přesněji na I. ženské klinice ve fakultní nemocnici Krajského ústavu národního zdraví. Chlapec vážil 3650 gramů a měřil 51 centimetrů. V současnosti je umělé oplodnění již poměrně běžným postupem, jak může pár založit rodinu, když se mu to nedaří přirozenou cestou. Tehdy to však byl unikát, jak to psal i soudobý tisk.

Československo mělo údajně být prvním socialistickým státem, kde lékaři přivedli na svět dítě ze zkumavky. Lví podíl na úspěchu měl i tým specialistů z brněnské univerzity pracující na metodě asistované reprodukce pod vedením Ladislava Pilky. Rodiče prvního takto zplozeného dítěte si přáli zůstat v anonymitě.

30 let od schůzky premiérů potvrzující rozdělení ČSFR

Na snímku brněnského fotografa Jefa Kratochvila z 26. 8. 1992 jedná Václav Klaus a Vladimír Mečiar ve vile Tugendhat o rozdělení ČeskoslovenskaZdroj: Jef Kratochvil

Přelomové parlamentní volby z jara 1992 ukázaly další cestu společného státu Čechů a Slováků. ODS chtěla federaci, Hnutí za demokratické Slovensko formát konfederace či unie. Výsledkem bylo rozdělení. Začátkem léta to podtrhlo Federální shromáždění, které nezvolilo Václava Havla prezidentem ČSFR.

17. července Slovenská národní rada přijala Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Ve stejný den Havel abdikoval. Rozpadu společného státu za takové situace mohl zabránit málokdo.

Lídři vítězných stran Václav Klaus a Vladimír Mečiar začali maraton jednání. Ikonickou je fotografie z brněnské vily Tugendhat, ve které se český a slovenský premiér setkali 26. srpna 1992. Potvrdili, že Československo s koncem roku 1992 nahradí dva nové samostatné státy.

20 let od ničivé povodně v Čechách

Povodně 2002, stanice metra MalostranskáZdroj: Deník

V týdnu od 12. do 18. srpna 2002 část Čech postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Šlo o jednu z největších událostí svého druhu v historii České republiky, o život přišlo sedmnáct lidí. Nejvíce byla přírodní katastrofou postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.

Byla to největší povodeň od ničivé velké povodně v roce 1845. Zvlášť pro Prahu, kde byl průtok řeky ještě o zhruba dvacet procent větší.

Řečí čísel: 134 zvířat ze Zoo Praha přišlo o život, v šesti krajích byl vyhlášen nouzový stav, 753 postižených obcí, 225 tisíc evakuovaných lidí, 73 miliard korun škod, z toho sedm na pražském metru.