Ostře proti se vyslovila ministryně financí za ANO Alena Schillerová, podle níž by uzákoněný mzdový nárok učitelů znamenal pokles platů hasičů či policistů o 15 procent. Pravým důvodem je ale spíš to, že pozměňovací návrh prosadili Piráti.

Předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová připomíná, že číslo, jímž se nejčastěji operuje, je průměrný plat ve školství, který aktuálně činí 44 202 hrubého, tedy cca 35 tisíc korun čistého.

Přijímací zkoušky na střední školu
Přijímačky byly letos s pláčem. Žábou na prameni je Cermat

„To je částka od platu začínajícího učitele notně vzdálená a nedosáhne na ni často ani pedagog po 25 letech praxe,“ upozorňuje. Jde zároveň o celkový příjem, kam se vedle tarifního platu vejdou i příplatky a odměny za přesčasy, které zdaleka nepobírají všichni. Dorovnání základních učitelských tarifů by státní pokladnu příští rok vyšlo na osm miliard korun, v roce 2023 na jedenáct.

Peníze pro třídní

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zdůrazňuje, že 130 procent průměrné mzdy dosáhnou učitelé už letos. Proto preferuje zvýšení třídnického příplatku na 1500 korun od 1. září, což je věc, kterou dlouhodobě požadují všechny profesní organizace.

Odmítnutí novely zdůvodňuje dlouhodobým postojem sociální demokracie: „Jsme proti degradaci učitelské profese, nechceme, aby na základních školách působili nekvalifikovaní učitelé.“ Svoje stanovisko opírá o názor odborné veřejnosti, ale to zdaleka není tak přímočaré.

Kateřina Perknerová
Nechte to na ředitelích

Proděkan Pedagogické fakulty UK Antonín Jančařík Deníku vysvětlil, že už v současnosti kvůli nedostatku učitelů některých předmětů pracuje ve školství mnoho nekvalifikovaných pedagogů.

Pravomoc ředitelům

„Novela by ale do toho vnesla naprostý zmatek tím, že by umožnila řediteli škrtem pera zařadit nekvalifikované učitele do kolonky kvalifikovaných. Tím bychom ztratili nejen přehled o situaci v terénu, ale také možnost zjistit, jaký rozdíl v jejich působení ve školách je,“ míní Jančařík. Preferuje proto vznik nové úpravy po volbách, která by dávala ředitelům pravomoc zaměstnávat i odborníky bez pedagogického vzdělání.

Ilustrační foto
Učni jsou kvůli koroně bez praxe. Stát prodlouží systém dotovaných míst

„Vždy by museli umět zdůvodnit jejich přínos. Ve Finsku jim dokonce mohou dát přednost před kvalifikovanými, ale musí každé dva roky doložit, proč je tam mají. Novela řeší problém naprosto nešťastně,“ říká proděkan, který sice vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, má habilitaci v didaktice matematiky, ale z pohledu zákona není kvalifikovaný učitel.

Podobně to vidí i Jan Korda, ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze 8: „Kvalifikace neznamená automaticky kvalitu a obráceně. Klíčovou odpovědnost nese ředitel, a ten určitě bude své učitele tlačit k tomu, aby si doplnili vzdělání, které je v pedagogické práci posune dál.“