K vlakům měl blízký vztah už od dětství. Jeho tatínek totiž pracoval jako strojvůdce a bral syna s sebou do práce, kde ho seznamoval s tím, co vše obnáší obsluhování lokomotivy. „Už jako dítě jsem měl jasno, co budu dělat, až vyrostu. Mým snem bylo stát se strojvedoucím, a to se podařilo,“ řekl Ladislav Crha s tím, že má koleje a vlaky takříkajíc v krvi.

Třináct let řídil běžné motorové nákladní vlaky a poslední dva roky se k tomu přidaly i motorové osobní vlaky. Letos v dubnu se rozhodl přijmout nabídku ze zahraničí a stát se topičem na žitavské úzkokolejce. Lidí, co umí obsluhovat parní lokomotivu, je dnes jako šafránu. Frýdlantský strojvedoucí se ji naučil ovládat v železničním spolku v Turnově.

„Starám se o kotel parní lokomotivy a přikládám uhlí ve správném čase. Obsluhuji další zařízení a zajišťuji přehazování výhybek. Vykonávám nenahraditelnou pomocnou činnost strojvedoucímu,“ vyjmenoval své úkoly český topič. Zaučování proběhlo za přítomnosti tlumočníka, nyní se Crha obejde bez jeho služeb. „Profesní komunikace už tedy funguje vcelku dobře, ale abych si mohl popovídat, to bude ještě pár směn trvat. Rozhodně si plánuji němčinu zlepšit,“ dodal.

Med na Krajském dni včely. Ilustrační foto.
Včelaři z Liberecka doufají v dobrý rok, medu by mohl být dostatek

Nastoupit na pozici topiče nebere jako krok zpět. I přes své zkušenosti nemohl hned obsluhovat vlak v zahraničí, tak to na železnici nefunguje. „Mým přáním je stát se v budoucnu i strojvůdcem parní lokomotivy na žitavské úzkokolejce,“ nastínil plány Crha s tím, že pracovat na parní lokomotivě je jakýmsi zlatým grálem pro všechny železničáře.

Během zaškolování ho prý nic nepřekvapilo, spíše si prohloubil znalosti a dovednosti získané už v minulosti. Ve svém volném čase nadále působí jako strojvedoucí na českých kolejích a je aktivním členem spolku Frýdlantské okresní dráhy, kterému donedávna předsedal. Jeho cílem je obnovit slávu a lesk železniční dráhy Heřmanička. „Mám rád ten pohled na komíhající krajinu a pocit, který se dostavuje při řízení lokomotivy. Při obsluze parní lokomotivy se mi zase líbí ten zvukový efekt, který ji doprovází. Neměnil bych,“ zdůraznil Ladislav Crha.

Žitavská úzkokolejka je v provozu od roku 1890. Dodnes jezdí na trati dlouhé celkem 16 kilometrů v denním provozu. Nabízí možnost jízdy v otevřeném vagónu anebo osvěžení se v jídelním voze, který je na úzkokolejné trati naprostou raritou. Každou první neděli v měsíci od května do září je součástí jedné soupravy i vagón s živou kapelou. V roce 2019 se žitavská úzkokolejka mohla pochlubit návštěvnickým rekordem, kdy se s ní za rok svezlo bezmála čtvrt milionu cestujících.