Houkání, sirény, rychlá jízda městem. „Koukala jsem na to z okna. Byly to asi vojenské transportéry, bylo jich několik, na každém blikalo několik modrých signalizačních světel. Vyhodnotila jsem to jako průjezd těžké armádní techniky,“ popsala na sociální síti jedna z obyvatelek Mostu pohyb na silnici.

Průjezd městem měl obrovskou odezvu. Někdo se vyznával z náhlého bušení srdce a nevolnosti, kterou zvuky vyvolaly. Jiní zpanikařili úplně a snažili se pomocí facebookové komunity sehnat adresu nejbližšího protiatomového krytu. Zbytečně. Byl to obyčejný výjezd hasičů k požáru.

Pohled na zničenou ulici na Ukrajině po bombardování ruskou armádou.
Rozstříleli mě od pasu dolů. Ženu napadl ruský voják, z ulice ji odtáhli sousedé

Podobné situace nastávají v souvislosti s konfliktem na Ukrajině po celé zemi a vnímají to i hasiči. Proto se rozhodli ani v dubnu neprovést zkoušky sirén.

„Důvodem je, stejně jako minulý měsíc, snaha předejít nežádoucí panice mezi obyvatelstvem, především pak mezi občany z Ukrajiny, kteří uprchli před válkou do České republiky,“ zdůvodnil Hasičský záchranný sbor České republiky.

Silný psychický náraz, tak popisují reakce Čechů odborníci. „Na krizové situace a zvláštní události není v současné době připravené ani obyvatelstvo, ani stát,“ uvedl Amar Ibrahim, specialista na zvládnutí extrémních situací a instruktor kurzů přežití.

„Dnešní lidé, přestože se na ně stále vztahuje branná povinnost, neumí zacházet s mapou, nakládat s potravinami, ovládat první pomoc, špatně zvládají hlad i zimu,“ pokračoval. Ale není to problém pouze Česka, týká se celého západního civilizačního okruhu.

Premiér Petr Fiala
Zátěž pro rozpočet. Sami běžence nezvládneme, řekl na rovinu premiér Petr Fiala

Nepřipravenost na krizové situace dlouhodobě vnímají především složky integrovaného záchranného systému. Upozorňují, že výuka civilní ochrany téměř zmizela ze školních osnov. Proto před několika lety vznikl mimo jiné projekt Hasiči pro školy.

„Ze zpětné vazby od kantorů víme, že se uchytil, již přesáhl hranice původních dvou krajů, které se do něj zapojily,“ sdělil jeden z autorů projektu Adam Fuksa. Výukové materiály, které poskytují návod, jak řešit situace z oblasti požární ochrany, ochrany obyvatelstva a první pomoci, jsou připravené pro žáky druhého stupně.

„Učit tuto problematiku je nejlepší ve věku 12 až 15 let. S dětmi se dá mluvit o všem, spoustu věcí umí už sami řešit a jsou i fyzicky zdatné, aby třeba dokázaly ovládat hasicí přístroj. Zároveň je to ale poslední šance, jak do této generace potřebné vědomosti dostat. Pak už přecházejí na střední školu a prostor na tuto výuku zde zpravidla už moc není. Přitom jiná cesta, jak připravit obyvatelstvo na řešení krizových situací, není,“ dodal Fuksa.