Rodiče? Ne. K fotbalu přivedla mladou dívku z Liberce starší sestra

close info Zdroj: archiv zoom_in

Zkoušla Adéla v minulosti i jiné sporty? „Začala jsem asi v šesti letech atletikou, chvíli dělala břišní tance, hip hop a skákala závodně na trampolínách. Občas se vracím do minulosti, ale jinak bych to už neměnila,“ ohlíží se za svými dřívějšími úspěchy.

close info Zdroj: archiv zoom_in

Na své fotbalové začátky si vzpomíná velice dobře. „Začala jsem hrát chvíli před desátými narozeninami a první trénink byl na hřišti v Krásné Studánce. Vzpomínám i na první kopačky, červené Kipsty i na první gól v Osečné proti klukům. Velmi ráda na to vzpomínám,“ vybavuje si první zážitky s fotbalovým míčem.

close info Zdroj: archiv zoom_in

Adéla si zároveň pamatuje i na svoji první trenérku. „Moji první trenérkou byla Šárka Letovancová. Když se řekne Šárka, vybaví se mi trestná kolečka kolem hřiště za kecání, a že jich bylo. I přes to na to vždycky s holkama vzpomínáme s úsměvem. Na druhou stranu jsem za to ráda, protože díky ní nemám s běháním, a troufnu si říct, že ani s fyzičkou, problém.“ Studium na základní škole zvládala Folprechtová bez problémů. „Na základní škole jsem se učit nemusela, šlo to samo a tréninky jsme měly jako žákyně dvakrát týdně, takže tam problém nebyl,“ říká při reminiscenci na povinná školní léta.

close info Zdroj: archiv zoom_in

Co vše se pro Adélu změnilo s nástupem na střední školu? „Moc se toho nezměnilo. Nepřišlo mi, že by to byl takový skok ze základky, jak nás strašili před ukončením. Samozřejmě některým předmětům, jako je třeba ekonomika, se musím věnovat i doma, protože z nich budu maturovat, a už to není tak, že by to lezlo do hlavy samo, aspoň tedy v mém případě. Nemáme dvoufázové tréninky, ale trénujeme večer, proto s docházkou a absencí problém nemám. Během roku máme ale i soustředění, která zasahují do školních dní. Naštěstí jsou učitelé chápaví a s občasnou absencí problém nemají,“ uzavírá.