Kliknutím zvětšíte„Hlavním problémem té naší je, že jsme převážně subdodavatelsky orientovaní. To znamená, že máme nízké marže a nemáme přímý vztah k zákazníkům. Pokud jste finalista, máte vyšší marži a můžete z ní zaměstnance lépe platit. Navíc si můžete vybírat, kam svůj produkt vyvezete. Proto Němci vyvážejí do celého světa, zatímco osmdesát procent našeho exportu končí v zemích EU,“ uvedl Špicar, který už před šestnácti lety radil místopředsedovi vlády Martinu Jahnovi. Nyní je jedním z iniciátorů výzvy Druhá transformace ekonomiky.
Průmysl nás živí
„Česká republika je nejprůmyslovější evropská země, podíl průmyslu na HDP je větší než v Německu. Průmysl nás živil, živí a ještě dlouho živit bude. Aby tomu tak bylo i nadále, bude se ale muset významně modernizovat. To znamená osvojit si technologie, které se paušálně nazývají čtvrtá průmyslová revoluce. Za tím se skrývá využívání umělé inteligence, strojového učení, virtuální reality, blockchainu, 3D tisku, automatizace a robotizace. Potřebujeme to i kvůli trhu práce,“ míní.
Podle Špicara Česko přišlo o všechny výhody, které mu po revoluci zajistily prosperitu: „Po třiceti letech jsme v ekonomické výkonnosti předhonili Řecko, Portugalsko, Španělsko a Itálii. Transformační model devadesátých let, který byl založený na rychlém otevření se světu, masivním přílivu zahraničního kapitálu, levné a kvalifikované pracovní síle, kvalitní infrastruktuře a atraktivní geografické poloze, se už ale zcela vyčerpal.“
Nejsou lidi
Důležité je dostat do ČR kvalifikovanou pracovní sílu, neboť na trhu jí je velký nedostatek.
„My se chováme jako pevnost, která nikoho nepouští dovnitř. Nová vláda by se měla zasadit o změnu. Když sem firma potřebuje dostat indického experta, nesmí to trvat skoro rok. Martin Vohánka, signatář naší výzvy a jeden z nejúspěšnějších českých podnikatelů a filantropů, potřeboval do své firmy, kterou nedávno uvedl na londýnskou burzu, dostat indického experta. Trvalo mu to osm měsíců. To je nepřijatelné, když se perete o globální talent. Ind nebude čekat skoro rok, než se vyřídí ta šílená byrokracie a vystojí fronty u cizinecké policie. To se musí zlepšit,“ je přesvědčený Radek Špicar.
Zelená ekonomika
Obsáhle se také věnuje Zelené dohodě pro Evropu. „Tlak na zelenání ekonomiky zdaleka není jen politickou věcí a otázkou státních regulací. Důležitou roli hrají i kapitálové trhy. Typickým příkladem je automobilka Tesla, jejíž hodnota na finančním trhu je větší než hodnota šesti největších světových koncernů dohromady. Investoři ukazují, komu věří a kde vidí cestu do budoucna. Pak tu jsou banky, které vyvíjejí na průmysl mnohem větší tlak než celá politika dohromady. Za třetí jsou to zaměstnanci, kteří se svých firem ptají, jestli podnikají ekologicky a udržitelně. V neposlední řadě jsou to zákazníci, pro něž je zelená stopa zboží a služeb čím dál důležitější,“ vysvětluje.
A jak se dívá na elektromobilitu a zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje?
Dočtete se v zítřejším Deníku v rozhovoru s Radkem Špicarem.
33
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
