Paradoxní je, že mnoho požárů vzniká kvůli rekonstrukčním nebo renovačním pracím. I v Paříži se předpokládá, že s nimi může souviset. Požár katedrály Notre Dame, který byl zcela uhašen v úterý 16. dubna ráno po zhruba 12 hodinách od vzniku a který zaměstnal více než 400 hasičů, si naštěstí nevyžádal oběti na životech, ale i tak vyvolal vlnu solidarity po celém světě.

Pařížská katedrála Notre-Dame poničená požárem na letecké fotografii
Katedrála je zachráněna. Ohrožené části Notre-Dame se podařilo zabezpečit

Připojil se k ní i prezident Miloš Zeman, který nabídl svému francouzskému protějšku Macronovi pomoc restaurátorských dílen a ateliérů ze správy Pražského hradu na obnově katedrály. Ministr kultury Antonín Staněk nabídl kromě odborné pomoci i uspořádání veřejné finanční sbírky. Další sbírku vyhlásila Česká biskupská konference. Česká filharmonie ohlásila na následující úterý 23. dubna benefiční koncert na podporu obnovy katedrály. Však také v našich zemích máme s požáry i s finančními sbírkami své zkušenosti.

Praha v plamenech

Když se podíváme do vzdálenější historie, najdeme zmínku o požáru, který v červnu 1541 zachvátil pražskou Malou Stranu a Hradčany. Začalo hořet při opravě střechy budovy U Montágů na Malostranském náměstí. Díky velkému suchu se oheň rychle rozšířil z Malé strany i na Hradčany, odkud zasáhl také Pražský hrad, Chrám svatého Víta a Kapli Všech svatých nebo Vladislavský sál. Požár, při kterém zemřelo 52 lidí, způsobil nevyčíslitelné škody a podstatně změnil tvář našeho hlavního města. Na místě vyhořelých středověkých budov totiž vznikl prostor pro nové a modernější.

Snad nejznámější požár v našich dějinách vzplál 12. srpna 1881 na střeše Národního divadla, kde klempíři dokončovali nedávno otevřený divadelní svatostánek. Uhlíky, které se tehdy využívaly ke sváření, hasili ve žlabu tím, že je zalili vodou. Jeden ale neuhasili dostatečně, a tak začalo hořet dřevěné bednění na budově. Oheň zničil měděnou kupoli, hlediště, oponu od Františka Ženíška i jeviště divadla. Tato katastrofa ovšem Čechy nevídaně semkla a na opravy Národního divadla se tehdy ve veřejné sbírce za 47 dní vybral milion zlatých. Obnovené divadlo pak bylo otevřeno 18. listopadu 1883.

Kdy a kde v Česku řádil oheň

1974 – Veletržní palác
Do historie budovy se výrazně zapsal 14. srpen 1974, kdy byla téměř zničena obrovským požárem, jehož likvidace trvala do 20. srpna. Začalo hořet kvůli samovznícení fermeže, kterou používali lakýrníci při nátěrových pracích. Škoda byla vyčíslena na 224 milionů korun. V roce 1976 bylo rozhodnuto o rekonstrukci Veletržního paláce, ale teprve v 90. letech 20. století byla budova kompletně opravena. Obětí požáru byl velitel první zasahující jednotky, který se nedokázal vyrovnat s tím, že za jeho neuhašení nese osobní odpovědnost.

1984 – Ústav sociální péče Měděnec
26 lidských obětí si vyžádal požár Ústavu sociální péče v Měděnci, který se odehrál v nočních hodinách z 1. na 2. listopadu roku 1984. Založila ho duševně nemocná chovanka, která údajně zapálila skříň s novinami. Včasnému přivolání hasičů bránily telefony, které byly údajně zamčené proto, aby je personál nevyužíval k soukromým hovorům. Případ inspiroval natočení filmu Requiem pro panenku, který ovšem není jeho přesnou rekonstrukcí.

Památky, které povstaly z popela
Památky, které povstaly z popela. Připojí se kostel v Gutech?

1995 – Hotel Olympik
Dne 26. května 1995 došlo k požáru hotelu Olympik v Praze, při němž vznikla škoda 35 milionů korun. Hořet začalo v 11. patře a oheň se schodištěm dostal do vyšších pater. Hasiči na místo dorazili pět minut po tísňovém volání. Na pomoc přiletěly také vrtulníky, jeden z nich pomáhal zachraňovat lidi ze střechy, další lidé byli například na parapetech budovy. Příčinou požáru byla nejspíš prachovka či textilie odložená na ledničce, která vzplanula kvůli přehřátí. Při tomto požáru zahynulo osm lidí, šest na místě a dvě Američanky v nemocnici. Dalších 34 jich bylo zraněno, hlavně intoxikací kouřem. Celkově se v budově nacházelo kolem 600 lidí.

2005 – Hrad Pernštejn
V pátek 15. dubna 2005 okolo šesté hodiny začalo v bývalé sýpce (dnešním depozitáři) hořet. Jako první na místo dorazili hasiči z Nedvědice, po nich profesionální hasiči z Bystřice nad Pernštejnem a další jednotky z okolí. Povolaní hasiči byli v obtížné situaci, neboť nebylo možné se s těžkou technikou dostat na třetí nádvoří. Zcela shořela střecha z počátku 19. století i část depozitáře. Příčinou vzniku požáru bylo podle hasičů chemické samovznícení, rekonstrukce stála skoro 100 milionů korun.

2008 – Průmyslový palác
16. října 2008 zachvátil požár Průmyslový palác na pražském Výstavišti. Shořelo levé křídlo budovy. Pražští hasiči odhadli škodu na 500 milionů až 1 miliardu korun. 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár může zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů. Ihned po požáru se začalo spekulovat o tom, kdy by mohlo být vyhořelé křídlo dostavěno. Zatím je plánovaný počátek stavby stanoven na období 2019/2020.

V říjnu 2008 vzplanul Průmyslový palác na pražském výstavišti. Příčinou byl zapnutý vařič ve stánku jednoho vystavovatele, kde byly zároveň uloženy hořlavé spreje. Následně vzplanul i spor mezi magistrátem a společností Incheba nejen o odpovědnosti.
Před 10 lety hořel Průmyslový palác. Záře nad Prahou rozdrnčela všechny telefony

2008 – Tržnice Sapa
Požár vietnamské tržnice Sapa v Praze vznikl kolem půlnoci 6. listopadu 2008. Nezpůsobil ztráty na životech, vznikly kvůli němu ale škody přibližně 200 milionů korun. Hasičský zásah patřil mezi ty, při nichž bylo nasazeno nejvíce požárních sil v historii ČR. Hašení trvalo týden, účastnilo se ho 954 hasičů z 81 jednotek šesti krajů a vystřídalo se zde 80 procent pražských hasičů. Požár byl tak svým rozsahem a nasazením sil a prostředků větší než zásah při požáru Průmyslového paláce, který se odehrál necelý měsíc před požárem Sapy. Kouř byl cítit ve větší části Prahy, bylo doporučeno nevětrat a občané Prahy 4 neměli vycházet z domovů.

2010 – Florenc
K požáru rozlehlé budovy v Křižíkově ulici na pražské Florenci byli hasiči přivoláni půl hodiny po půlnoci 27. října 2010. Z plamenů se podařilo vyvést dva mladé lidi, kteří se nadýchali kouře. Dvoupodlažní objekt oheň zcela zničil. Vzhledem tomu, že šlo o budovu určenou k demolici, byla hmotná škoda minimální. Nový terminál autobusového nádraží, který stojí v těsné blízkosti, se hasičům podařilo uchránit. Do zásahu se zapojilo na 150 hasičů z 23 jednotek. Počtem devíti obětí se požár stal nejtragičtějším v moderní historii požárního sboru v Praze. Podle policie způsobil katastrofu jeden z mužů, který se stal obětí požáru.

Záchranáři a policisté ohledávali ráno 27. října 2010 místo požáru drážní budovy vedle autobusového nádraží Praha-Florenc.
Při požáru v Praze na Florenci zemřelo devět lidí

2012 – Moravská Sahara
Ve čtvrtek 24. května 2012 před čtvrtou hodinou odpolední vznikl v lese Doubrava (známém jako Moravská Sahara) na jižní Moravě požár, který se díky suchu a silnému větru začal rychle a nekontrolovatelně šířit. Jeden z největších lesních požárů v ČR postupně zachvátil 200 hektarů lesa. Kouř z ohně, který byl plně uhašen až za šest dní, bylo možné pozorovat ze vzdálenosti 20kilometrů. Škody byly vyčísleny na 30 milionů korun, což je u lesního požáru velmi vysoká cena. Požár, který nejspíše způsobil turista, když odhodil cigaretový nedopalek, zaměstnal více než 250 hasičských jednotek, tedy 1500 hasičů.

2015 – Unipetrol Litvínov
13. srpna 2015 došlo na etylenové jednotce litvínovské chemičky Unipetrol k výpadku chladicího okruhu propylenu a následně k výbuchu zařízení s následným požárem. Silný výbuch otřásl osmiposchoďovou administrativní budovou, která je od místa vzdálená asi 300 metrů. Plameny pod tlakem šlehaly do výšky desítek metrů nad zemí. Hasiči museli evakuovat tisíc lidí, pět z nich se při požáru zranilo. Město upozornilo občany zasažené kouřem, aby nevětrali a nechodili ven. U požáru se během téměř šesti dnů vystřídalo 42 hasičských jednotek, tedy skoro 200 hasičů, byl vyhlášen zvláštní stupeň poplachu. Pojišťovna po měsících šetření vyčíslila škody na neuvěřitelných 12,4 miliardy korun.

2016 – Národní muzeum
V noci z 11. února na 12. února 2016 hořela podkrovní část pravého křídla střechy Národního muzea. U požáru zasahovalo na 150 hasičů z 12 profesionálních a osmi dobrovolných jednotek, ředitel muzea ocenil profesionální a rychlý zásah. Vzhledem k rekonstrukci nebyly v muzeu žádné exponáty, plameny řádily právě v místech, kde se stejně v rámci aktuální rekonstrukce mělo bourat. Škoda byla vyčíslena na 10 milionů korun.

Požár střechy Národního muzea v Praze.
Noční požár zničil část střechy Národního muzea

2018 – Hostivař
Požár skladů v pražské Hostivaři zaměstnal 200 hasičů z 39 jednotek, včetně policejní helikoptéry s hasicím vakem, a to od 8. do 10. května 2018. V oblasti vymezené ulicemi Průmyslová, U továren a U pekáren hořely haly s molitanem a pneumatikami. V objektu vybuchly tlakové lahve a zhroutila se část konstrukce haly. Byl vyhlášen nejvyšší stupeň požárního poplachu. Došlo ke škodě přibližně 45 milionů korun.

Požár haly v Hostivaři.
Požár v Hostivaři dohašovali hasiči ještě v noci. Na místě měly stát nové domy