Ticho, nespíme. Češi začali více ponocovat, přispěla k tomu pandemie

Lékaři se u pacientů stále častěji setkávají s ponocováním. Mnoho lidí usíná až po půlnoci a ráno mají problém vstát. Podle docentky Ivy Příhodové z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze si pacienti se zpožděnou spánkovou fází stěžují na denní pospávání, únavu, zhoršení paměti či pozornosti. Trpí nervozitou, podrážděností, dospívající dokonce přepadají sebevražedné myšlenky.

Ponocování může souviset s genetickými dispozicemi, s psychiatrickými chorobami nebo povahou. Kromě podávání melatoninu nebo psychoterapie léčba podle neuroložky spočívá hlavně v úpravě denního režimu.

Chronická nespavost

Spánkové potíže u některých lidí podle Příhodové prohloubily změny každodenního fungování v covidových letech. Praktický lékař Stanislav Konštacký z Hradce Králové to přičítá mimo jiné práci z domova. „Výrazně to narušilo denní rytmus. Přece jen je změna, když se člověk, který byl zvyklý ráno se vysprchovat, oholit a jet do práce, najednou jen přesunul z postele k počítači. A celý den intelektuálně pracoval doma v pyžamu,“ řekl. Má ale za to, že řada lidí, pokud netrpí závažnou patologií, se do normálního spánkového rytmu postupně vrátí.

Konec nespravedlnosti? Dárci kostní dřeně dostanou plný plat, navrhují poslanci

Jako velký problém Konštacký vnímá chronickou nespavost, kdy má člověk s usínáním a včasným vstáváním problém více jak tři měsíce. Důležité je v takovém případě navštívit lékaře, který by měl provést důslednou anamnézu. „Jelikož je to složité a zdlouhavé, spousta kolegů pacientovi raději napíše krátkodobé hypnotikum. Díky němu usne. Problém se tím ale nevyřeší,“ zdůraznil Konštacký.

Častým důvodem nespavosti je podle něj to, že lidé příliš pracují a problémy si přenášejí i do postele. Potřebné je dbát na životní styl a zátěže si nabírat jen přiměřeně. Příčiny nespavosti ale mohou být podle Konštackého způsobeny i kupříkladu srdečním onemocněním. Právě proto je důležité náležité lékařské vyšetření.

Problémy s dýcháním

Osm až deset procent dospělé české populace se podle plicního lékaře Milana Sovy ze spánkové laboratoře olomoucké fakultní nemocnice potýká se syndromem obstrukční spánkové apnoe. To znamená, že člověk v noci nedýchá tak, jak by měl. „V krvi má málo kyslíku a jeho spánek je fragmentovaný. Probouzí se, chrápe. Přes den je pak ospalý a nevýkonný. Navíc se tím zvyšuje riziko mrtvice nebo infarktu,“ řekl Deníku.

Na problém většinou přijde spolunocležník, který slyší chrápání a vnímá výpadky dechu. Ve spánkové laboratoři, kde člověk stráví noc, pak zdravotníci při pozorování stanoví diagnózu. Syndrom nejvíc hrozí lidem s obezitou, ke které přispěla i pandemie. „Při covidu se lidé nehýbali, populace nám ztloustla,“ upozornil Sova.