„Naprostá většina zaměstnavatelů není schopná poskytnout navýšení mezd na úroveň inflace. Hlavními důvody je to, že jsme proexportní ekonomika, vývoj kurzu vůči euru a je tu energetická krize,“ uvedl ředitel společnosti Grafton Martin Malo.

Inflaci tak svým zaměstnancům plošně dorovnala v podstatě jen Česká národní banka, které jim podle Malo přidala dvacet procent. O něco lépe než většina zaměstnanců dopadli i státní zaměstnanci, kterým vláda nyní přidala na platech deset procent.

Spočítejte si na Deníku, kolik vám stát pošle přes úsporný tarif.
KALKULAČKA: Spočítejte si, kolik vám stát přispěje díky úspornému tarifu

„Míra navyšování mezd je pak v jednotkách procent,“ doplnil Malo s tím, že firmy mohou podle potřeby přidat jednotlivým zaměstnancům. A tak zatímco jedna nejmenovaná společnost zvýšila plošně mzdy o čtyři procenta, svářečům našli na výplatní pásce o devatenáct procent vyšší mzdu.

Právě po svářečích je nyní hlad. České školství jich přitom na trh pošle jen několik málo desítek ročně.

Lidí je málo

Nedostatek kvalifikované pracovní síly ale pociťují firmy ve všech regionech České republiky. Nynější konflikt na Ukrajině poznamenal zejména výrobní a stavební společnosti. Nábor v této zemi je kvůli mobilizaci praktický nemožný. I když se firmy snaží získat zaměstnance třeba na Filipínách, v Indonésii či v Moldavsku, zdroje uchazečů o práci jsou nedostatečné.

Šéf Graftonu se proto domnívá, že by vláda měla změnit ekonomickou migraci a přesměrovat kvótu v Programu kvalifikovaný zaměstnanec z Ukrajiny na jiné země. Kvóta je v současné době stanovena na 40 tisíc lidí.

Petra Lipšová dojíždí do Adientu z Litoměřic, díky čtyřdennímu pracovnímu týdnu ušetří za benzín
Volno v pátek či helplinka. Firmy nabírají zaměstnance a předhání se s benefity

„Vláda je ale v této oblasti překvapivě pasivní a vyčkává na vývoj na Ukrajině a patrně i výsledky komunálních voleb. Tímto přístupem ztrácíme jakoukoliv konkurenční výhodu vůči okolním zemím v čele s Polskem, které velmi dobře pochopilo, že pokud má ekonomika růst, je potřeba zabezpečit dostatek kvalifikovaných uchazečů,“ vysvětlil Malo.

Průzkum mezi zaměstnavateli přitom ukázal, že 74 procent českých firem by kvóty úplně zrušilo.

Nedostatek lidí ale zaznamenávají všechny obory. Jen třeba pracovníků v IT chybí dvacet až třicet tisíc. Ve výrobě je vedle svářečů poptávka po CNC svářečích, elektrotechnicích, konstruktérech nebo projektantech. Ve stavebnictví chybějí nejvíce zedníci a truhláři. Nová místa ale nabízí i bankovnictví, především v oblasti investic.

Mzdy vybraných profesí

Ředitel IT firmy 90 000 až 250 000
Technický ředitel výrobní firmy 75 000 až 160 000
Mistr ve výrobě 35 000 až 65 000
Zámečník 26 000 až 45 000
Svářeč 30 000 až 50 000
Elektrikář 33 000 až 50 000
Skladník 25 000 až 37 000
Řidič nákladního auta 30 000 až 65 000
Stavbyvedoucí 45 000 až 90 000
Stavební mistr 35 000 až 70 000
Účetní 38 000 až 60 000
Daňový poradce 40 000 až 70 000
Prodavač 22 000 až 33 000
PR manažer 40 000 až 80 000
Manažer lidských zdrojů 80 000 až 160 000
Recepční 25 000 až 40 000
Advokát 60 000 až 130 000
Lékárník 38 000 až 65 000
Praktický lékař 50 000 až 110 000
Zdravotní sestra 30 000 až 55 000