Osmi a půl tisícový Příbor je malebné moravské městečko s historickým náměstím a památníkem asi nejslavnějšího zdejšího rodáka, světoznámého psychiatra Sigmunda Freuda. Slavnou historii má však i zdejší gymnázium, které existuje více než sto let.

Proto nepřekvapí slova jeho ředitele Pavla Kerekeše: „Rád krátce představím naši školu. Jsme čtyřleté a osmileté gymnázium se všeobecným zaměřením a tradicí přesahující 125 let. Sídlíme v nádherné historické budově, která tvoří přirozené a důstojné prostředí pro studenty i učitele.“

Zdroj: MMR

Pavla Kerekeše však nezajímá pouze minulost. Snaží se, aby škola měla rovněž výjimečnou přítomnost: „A do tohoto tradičního prostoru, řekněme tomu metaforicky slovníkem dneška „hardwaru“, pořizujeme ten nejmodernější „software“ – využíváme každou možnost, jak výuku ozvláštnit a dostat do ní co nejvíce praktických dovedností. K tomu nám pomáhají mimo jiné také evropské dotace.“

Kurz robotiky

Projektů financovaných z fondů EU, do nichž se gymnázium v poslední době úspěšně zapojilo, je několik. Například v rámci Erasmus+ příborští uspěli s žádostí o grant a šest učitelů gymnázia se rozjelo do Evropy. Na Maltu, do Velké Británie, Francie či na Slovensko. Zde načerpali nové poznatky na rozmanitě zaměřených kurzech, a to nejen jazykových.

Podzemní komplex Arado v Polsku
Vojenská podzemní tajemství v pohraničí ožila. Budí úžas i strach

„Škola díky projektu mohla pro žáky otevřít velmi žádaný kurz robotiky a programování lega,v hodinách základů společenských věd se začalo přednášet částečně anglicky (metoda CLIL), do hodin francouzštiny pronikly nové platformy,“ uvedl Kerekeš.

Dalším velkým a aktuálně probíhajícím projektem jsou Šablony II, škola se zapojila i do „prvního dílu“ projektu s názvem Šablony. „Jde o desítky školení a kurzů napříč předměty, kde se naši učitelé vzdělávají, protože chtějí dobře a kvalitně učit. Učíme se od druhých, ale také od sebe navzájem. V rámci projektu zveme do školy odborníky z řad veřejnosti, pořádáme pro žáky besedy, workshopy… Stále přicházejí nové podněty a my je maximálně vytěžujeme. Být učitel ve 21. století – to je výzva. Přijali jsme ji a také díky Šablonám to zvládáme,“ vysvětlil Kerekeš.

Moderní laboratoře

Díky dalšímu projektu mají v Příboru lepší přírodovědné laboratoře. „V rámci podpory prosperity regionu jsme vybavili a zmodernizovali přírodovědnou učebnu pro výuky fyziky, chemie a biologie. Najdete v ní teď nové notebooky, projektor se vším audiovizuálním příslušenstvím, měřicí soupravy Vernier a další pomůcky pro výuku fyziky, chemie a biologie,“ vypočítal Kerekeš.

Projekt Podpora jazykového vzdělávání pomohl kvalitní výuce jazyků, protože jazyková učebna angličtiny a němčiny dostala nový kabátek v podobě stolů a židlí, dále plně digitalizovaný audiovizuální systém Omnneo VV+, projektor s plátnem a ozvučením, notebooky a konečně nábytek pro knihovnu anglického jazyka.

Jak psát projekty na získání podpory z fondů EU se učí i naši studenti. Žáci vyššího gymnázia se opakovaně zapojili do soutěže Navrhni projekt. V letošním školním roce zvítězili v regionálním kole a v celostátním získali úžasné druhé místo s plánem na obnovu pozapomenuté cesty nedaleko Příboru. „Mohl bych ve výčtu našich úspěchů pokračovat, ale věřím, že těchto pár výrazných příkladů bude pro ukázku stačit,“ podotkl ředitel gymnázia.

Výroba těstovin Pasta Fidli v Mníšku pod Brdy
Těstovinové království žije i přes covid dál. Stačí mu sto metrů čtverečních

Aktuálně je na Masarykově gymnáziu 413 žáků a 37 učitelů, jeden z nich je rodilý mluvčí angličtiny na pozici lektora. Škola poskytuje všeobecné středoškolské vzdělání buď v osmiletém nebo čtyřletém cyklu. Předměty jsou orie᠆ntovány humanitně, přírodovědně a společenskovědně, přičemž poslední dva roky studia před maturitou mají žáci velký prostor k profilaci díky široké paletě jednoletých a dvouletých volitelných předmětů. „Snažíme se nabídnout předměty zahrnující všemožné zájmy těch, kdo u nás studují,“ vysvětluje nadšený ředitel.

Projekty v číslech: Masarykovo gymnázium, PříborProjekty v číslech: Masarykovo gymnázium, PříborZdroj: MMR

Studenti se mohou věnovat takovým specializacím, jako jsou Dějiny každodennosti, Hudební praktikum, Seminář z výtvarné výchovy či Tvůrčí psaní a základy žurnalistiky. Široce podporovaná je výuka jazyků, kde lze navštěvovat semináře angličtiny, francouzštiny, němčiny, ruštiny nebo latiny. Přičemž lze získat i tolik žádané jazykové certifikáty právě z francouzštiny nebo němčiny.

Ředitel Pavel Kerekeš: Všechny projekty byly nejdůležitější

Masarykovo gymnázium Příbor mohlo zlepšit a zkvalitnit podmínkypro práci se studenty za pomoci hned šesti dotačních projektů podpořených z fondů EU. A bylo jich široké spektrum, což výrazně zvýšilo komfort pro žáky této výběrové školy. Nejen o využití evropských dotací hovořil Pavel Kerekeš, ředitel Masarykova gymnázia Příbor.

Pavel KerekešPavel KerekešZdroj: archiv Masarykovo gymnázium PříborJak se těmito projekty zlepšily podmínky pro studenty?
Troufám si říct, že zcela zásadně. Začněme praktickými a hmotnými výhodami – cizí jazyk se určitě lépe učí v moderně vybavené učebně, kde má každý k dispozici kvalitní techniku a komfortní zázemí. Stejný dopad mělo vybavení přírodovědné učebny, kde je nyní radost učit pomocí všech nově pořízených vymožeností, které usnadňují jak učitelům výklad a praktické ukázky, tak žákům vstřebávání nových informací. Dalším bonusem pro žáky jsou angažovaní učitelé, kteří drží krok s dobou. Předmět stojí na učiteli, to je neoddiskutovatelný fakt. A zapálený a nadšený učitel může vychovat kvalitní budoucí odborníky.

Lze říct, který z těch projektů byl nejdůležitější, nejnutnější?
Tady bude moje odpověď vědomě opatrná. Musel bych rozhodnout, jestli je důležitější mít kvalitně vybavenou školu, motivované žáky, nebo nadšené učitele. A já si myslím, že kombinace toho všeho dělá naše gymnázium tím, čím je – výběrovou školou podporující každého, kdo má zájem se učit. A nejen to, co musí. Každý talent je u nás vítán, hýčkán a rozvíjen, k tomu ale potřebujeme vše výše jmenované. Takže mi odpusťte šalamounství, ale nejdůležitější byly všechny.

Zapojili jste se do soutěže Navrhni projekt, ve které jste získali 2. místo v celostátním kole. O co se konkrétně jednalo?
Do středoškolské soutěže se přihlásil tým ze septimy ve složení Filip Jiřík a Vojtěch Dořičák pod vedením Mgr. Ivany Opršalové. Projekt byl pojmenován „Fructus Terrae“ a zabýval se zlepšením nevzhledné cesty za obcí Lubina směrem na Hukvaldy, která je v současné době „bez života“. Projekt tedy cílí na její revitalizaci. Spočívá v tom, že bude provedena výsadba aleje starých ovocných odrůd, a tím se naváže na tradici ovocných alejí na Lašsku.

Cílem návrhu má být i zlepšení estetičnosti krajiny, vytvoření nového biokoridoru, vylepšení hydrologických poměrů kolem cesty a v neposlední řadě i zlepšení komunitního života v Lubině, protože projekt počítá se zapojením místních spolků do realizace výsadby. Přestože jde o fiktivní návrh, porota ocenila jeho reálnost a dodržení pravidel výzev v rámci operačních programů Evropské unie. Projekty jsou hodnoceny také na základě přesnosti rozpočtu, správné volby zdroje financovávání, kvality prezentace, grafického zpracování i technických parametrů projektu. V tom všem náš tým velmi zdařile uspěl.

Brněnská vila Tugendhat
Vila Tugendhat oslavila 90 let. Jedno milionové tajemství střeží dodnes

Jak moc je pro vás důležitá podpora z Ministerstva pro místní rozvoj a fondů EU?
Pochopitelně je tato podpora pro nás zásadní. Jako škola fungujeme coby příspěvková organizace, ale nebýt fondů, grantů a projektů MMR a EU, zdaleka bychom nemohli poskytovat takový komfort, jak v oblasti reálného vybavení školy (výše zmiňované učebny a podobně), tak možností dalšího vzdělávání učitelů i žáků. V neposlední řadě je potom dnes velmi žádaný a přínosný reálný kontakt se zahraničím v různých rovinách – výjezdy žáků, učitelů, projekty spolupráce…

Je hodně důležité dobře připravit projekt? Lze tohle dělat bez nějaké poradenské firmy?
Příprava projektu je pochopitelně zásadní pro jeho úspěch. A nikdo nechce dělat projekty proto, aby neuspěl. Nicméně – myslím, že i bez poradenské firmy uspět možné je. Ostatně, jsme toho příkladem. Veškeré realizované projekty jsme zvládli vlastními silami. Je pravda, že někdy trvá nějaký čas, než se dílo podaří. Třeba v projektu Erasmus+ jsme uspěli až napotřetí, ale chybami se člověk učí a každý akceptovaný neúspěch nás posouvá tím správným směrem – tedy dál od něj, jsme-li ochotni se z chyb poučit.

Bylo by možné mít lepší vybavení a podmínky bez fondů EU?
Dle mého názoru jsou dotace pro vybavení a kvalitní podmínky zásadní. Možná jiné cesty, jak jich dosáhnout, existují, ale naše škola se aktivně chytá, jak bylo řečeno výše, všech příležitostí. Dotační projekty jsou pro nás způsob, jak se realizovat nad rámec základní činnosti. Máme je rádi a vypadá to, že ony mají rády nás. Držte nám palce, aby nám ta vzájemná náklonnost vydržela co nejdéle!

Zdroj: MMR