Kliknutím zvětšíte"Distanční výuka je sama o sobě velmi demotivující. Dětem chybí kontakt s vrstevníky, možnost osobních konzultací s učiteli i prostředí školy jako takové. U spousty našich žáků pozorujeme narůstající obavy z toho, že nebudou schopni v budoucnu zvolené povolání vykonávat,“ říká Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov.
InfografikaJistou míru zoufalství potvrzuje i žaloba žáka prvního ročníku pražského Gymnázia Na Zatlance v Praze 5 právě kvůli distanční výuce, která podle něj nemůže nahradit tu prezenční. Soud mu kvůli protiprávně vyhlášenému nouzovému stavu vyhověl a škola musí otevřít.
Podrobně se nuceným přechodem na on-line výuku a jejími dopady zabýval výzkum sociologa Daniela Prokopa a jeho týmu pro Nadaci České spořitelny. Získaná data ukázala, že děti trávily na podzim učením delší čas (školním povinnostem věnovaly denně 5,1 hodiny oproti čtyřem na jaře). Dvojnásobně časté bylo slovní hodnocení, a to hlavně na prvním stupni ZŠ.
Deprese i úzkosti
Spokojenost rodičů s výukou se ale moc nezměnila. Se středně těžkou depresí a s úzkostmi se mezi dubnem a listopadem potýkalo 27 procent z nich. Téměř 60 procent rodičů si přálo, aby školy zůstaly otevřené i při denních přírůstcích nakažených s covidem-19 přes 10 tisíc lidí.
Většina ZŠ loni využívala jednotné platformy a alespoň jednou týdně takto s dětmi komunikovalo 93 procent z nich (na jaře pouze 64 procent). Žáků, které škola vůbec nekontaktovala, ubylo ze zhruba šesti procent na necelé procento.
Bohužel mnoho škol při podzimní uzávěře jen překlopilo klasický výklad do on-line prostoru, takže 80 procent hodin (oproti 20 procentům na jaře) probíhalo formou synchronní výuky přes video.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
