1) Koho se letos týká povinnost podat přiznání k dani z příjmů? A kdo jej naopak podávat nemusí?

Za zdaňovací období 2022 obecně platí, že pokud poplatníkovy roční příjmy přesáhnou částku 15 tisíc korun a nejedná se o příjmy mimo předmět daně, příjmy osvobozené nebo o příjmy, z nichž se daň vybírá srážkou, je povinen podat daňové přiznání.

Povinnost podávat přiznání platí také pro osoby, které nedosáhly příjmů daného limitu, ale vykázaly daňovou ztrátu.

Příklad: Poplatník měl příjmy z nájmu ve výši 10 tisíc korun za rok. Dále pobíral český starobní důchod ve výši 18 000 korun měsíčně.

Řešení: Poplatník nebude muset podávat daňové přiznání, protože příjem ze starobního důchodu je osvobozený od daně (do výše 36násobku minimální mzdy za rok) a zdanitelné příjmy byly nižší než 15 tisíc korun.

Z obecného pravidla platí nejčastěji výjimka pro zaměstnance. Daňové přiznání nemusí podávat, když:

- Poplatník s příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele, nebo postupně více zaměstnavatelů. U všech těchto zaměstnavatelů učinil poplatník Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

- Poplatník má jiné příjmy než ze závislé činnosti ve výši maximálně 6000 Kč. Do tohoto limitu se nezapočítávají příjmy mimo předmět daně, osvobozené a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou

!!! Jedná se o limit příjmů, nikoliv rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Ministr práce Marian Jurečka
Mimořádné odpuštění úroků za daně. Vláda schválila obdobu milostivého léta

- Poplatník v daňovém přiznání neuplatňuje jako položku odčitatelnou od základu daně dar poskytnutý do zahraničí

- Poplatník není daňovým nerezidentem uplatňujícím si položky odčitatelné od základu daně či slevy na dani nad rámec slevy na poplatníka či studenta

Příklad: Poplatník pracoval od ledna do března u jednoho zaměstnavatele a od dubna do prosince u druhého zaměstnavatele. U obou učinil Prohlášení poplatníka. Dále pracoval na dohodu o provedení práce (DPP) za 8000 Kč měsíčně. Dále měl příjmy z nájmu ve výši 5000 Kč za rok. Poplatník prodal rodinný dům, ve které bydlel 4 roky před prodejem.

Řešení: Poplatník nebude muset podávat daňové přiznání, protože jeho zaměstnání na sebe navazovala a měl podepsaná Prohlášení. Odměna z DPP podléhá srážkové dani, příjmy z nájmu jsou nižší než 6 000 Kč a příjem z prodeje rodinného domu bude osvobozený od daně.

Příklad 2: Poplatník pracoval od ledna do března u jednoho zaměstnavatele a od dubna do prosince u druhého zaměstnavatele. U obou učinil prohlášení Poplatníka. Dále pracoval na dohodu o provedení práce za 8 000 Kč měsíčně. Dále měl příjmy z nájmu ve výši 12 000 Kč za rok a související výdaje ve výši 25 000 Kč. Poplatník prodal rodinný dům, ve které bydlel 4 roky před prodejem.

Řešení: Poplatník musí podat daňové přiznání, protože jeho ostatní příjmy přesáhly limit 6 000 Kč, přestože z nájmu měl ztrátu (příjmy – výdaje).

Další výjimkou z povinnosti podání daňového přiznání platí pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které vstoupily do paušálního režimu a v průběhu zdaňovacího období 2022 neporušily jeho podmínky. Daň takových osob se tak rovná paušální dani, daňové přiznání proto nepodávají.

Bez ohledu na výše uvedené je povinen podat daňové přiznání poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo u něj došlo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti. Tedy v minulosti se uplatňovalo osvobození od daně příspěvků zaměstnavatele na pojistný produkt, ale následně došlo k porušení podmínek daňového zvýhodnění takového produktu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zvýšení daně z nemovitosti spojuje právě s tím, že by část výnosu směřovala do státního rozpočtu a že by novinka státní kase ulevila. Někteří ekonomové s ním ale nesouhlasí
Zvýšení daně z nemovitosti? Lidem přitíží a rozpočtu nepomůže, varují experti

2) Jaké jsou sazby daně z příjmů?

Sazba daně pro příjmy připadající na zdaňovací období roku 2022 činí 15 procent pro část celkového základu daně do částky 1 867 728 Kč. Pro část základu daně překračující tuto částku se použije sazba 23 procent.

Daň se počítá ze základu daně, který se sníží o odčitatelné položky (nezdanitelné části základu daně). Výsledná daň se sníží o případné slevy a daňové zvýhodnění.

Od roku 2021 existuje vedle celkového základu daně pro progresivní sazby daně popsaných výše také takzvaný samostatný základ daně, na který se aplikuje sazba 15 procent. Do samostatného základu daně může poplatník zahrnout příjmy jako jsou zahraniční podíly na zisku (dividendy) či zahraniční podíly na likvidačním zůstatku snížené o nabývací cenu.

Volba, zda využít samostatného základu daně je čistě na poplatníkovi a je nutné posoudit výhodnost takového postupu zejména vzhledem k typu a výši ostatních příjmů, nevyužitých položek odčitatelných od základu daně, daňových slev či daňového zvýhodnění.

3) Jaké jsou letos termíny pro podání přiznání?

Lhůty pro podání daňového přiznání se řídí zejména formou podání (papírově či elektronicky) a tím, kdy je podání reálně učiněno.

Standardní lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je 3. dubna 2023. Tato lhůta platí pro podání učiněná před tímto datem a podání učiněná v papírové formě.

Pro přiznání podávaná elektronicky po 3. dubnu 2023 platí lhůta 2. května 2023.

Přiznání podaná daňovým poradcem po 3. dubnu 2023 pak mají lhůtu podání 3. července 2023.

Od roku 2023 se mění paušální daň i způsob daňového přiznání
Povinnosti pro podnikatele 2023: Paušální daň i nový způsob daňového přiznání

4) V čem je hlavní změna proti minulým letům?

Oproti roku 2021 nastaly v daňovém přiznání za rok 2022 zejména následující změny:

- Zvýšení základní slevy na poplatníka z 27 840 Kč na 30 840 Kč.

- V souvislosti se zvýšením průměrné mzdy se navýšil limit celkového základu daně pro uplatnění vyšší sazby daně, a to z 1 701 168 Kč na 1 867 728 Kč.

- V souvislosti se zvýšením minimální mzdy se navýšil limit osvobozených příjmů z pravidelně vyplácených státních důchodů či sleva za umístění dítěte, takzvaně školkovné.

- V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny se zachoval zvýšený horní limit odečtu darů poskytnutých fyzickou osobou na 30 procent celkového základu daně.

5) Novinkou jsou povinné datové schránky pro OSVČ. Jak získám jako OSVČ datovou schránku?

Od 1. ledna 2023 se rozšířila povinnost používat datové schránky na podnikající fyzické osoby (OSVČ). Pro OSVČ je postupně automaticky zřídí Ministerstvo vnitra ČR. OSVČ tedy o zřízení nežádá. Pokud bude datová schránka zřízena a zpřístupněna u dané fyzické osoby před podáním daňového přiznání za zdaňovací období 2022, budou takové osoby nově povinné podat daňové přiznání elektronicky.

6) Musejí daňové přiznání přes datovou schránku posílat také fyzické osoby nepodnikající – třeba zaměstnanci, kteří mají i jiné příjmy (například z pronájmu)?

Povinnost podat daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky platí pouze v případě, že je datová schránka zřízena ze zákona (tu mají například daňoví poradci, advokáti, insolvenční správci, nově také ostatní OSVČ). Povinnost elektronického podání však neplatí u fyzických osob, které si nechaly datovou schránku zřídit na vlastní žádost.

Příklad: Poplatník vykonává činnost OSVČ. Ke dni 15. ledna 2023 mu byla ze zákona zřízena a poté zpřístupněna datová schránka. Daňové přiznání podá dne 1. března 2023.

Řešení: Vzhledem k tomu, že byla poplatníkovi zřízena datová schránka ze zákona a v okamžiku podání je zpřístupněna, musí učinit podání daňového přiznání elektronicky.

Příklad 2: Poplatník s příjmy ze zaměstnání a příjmy z nájmu ve výši 25 000 Kč má povinnost podat daňové přiznání. Datovou schránku si zřídil na žádost (typ datová schránky fyzické osoby).

Řešení: Vzhledem k tomu, že poplatníkovi byla zřízena datová schránka na jeho vlastní žádost, podání daňového přiznání může učinit buďto papírově, nebo elektronicky.

Elektronickým podáním pak není pouze podání přes datovou schránku, ale také například využití aplikace Elektronická podání pro Finanční správu či aplikace Online finanční úřad (www.mojedane.cz)

Pět set korun k důchodu za každé vychované dítě dalo naději na vyšší penzi řadě důchodců. Bohužel některé z nich po podání žádosti o příspěvek čekalo zklamání. Hlavně muže.
Důchody: Muži žádající o výchovné mají smůlu. Staraly se spíš ženy, odbývají je

7) Které typy příjmů nemusíme přiznávat? Do jakého finančního limitu nemusím daňové přiznání řešit?

Obecně platí povinnost přiznávat veškeré typy příjmů s výjimkou příjmů, které jsou mimo předmět daně, příjmů osvobozených od daně a příjmů, které podléhají srážkové dani podle zvláštní sazby daně.

U každého příjmu je tedy potřeba posoudit následující:

A. Jedná se o příjem, který je vyloučen z předmětu daně z příjmů fyzických osob?

Předmětem daně z příjmů jsou veškeré příjmy poplatníka (příjem ze závislé činnosti, příjem ze samostatné činnosti, kapitálové příjmy, příjem z nájmu, ostatní příjmy) mimo příjmy explicitě vyloučené z předmětu daně. Příjmy vyloučenými z předmětu daně jsou například:

- zápůjčky a úvěry

- příjmy z rozšíření rozsahu či vypořádání společného jmění manželů, příjmy au-pair v rozsahu stravy, ubytování a dalšího uspokojování základních sociálních, kulturních či vzdělávacích potřeb

- příjem z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů

Příjmy, které jsou mimo předmět daně, se do daňového přiznání neuvádějí.

B. Jedná se o příjem, který je osvobozený od daně?

Příjmy osvobozené od daně se do daňového přiznání neuvádějí. Pokud však osvobozený příjem činí více než 5 milionů korun, může vzniknout povinnost poplatníka tento osvobozený příjem oznámit finančnímu úřadu ve lhůtě shodné pro podání daňového přiznání.

Osvobozených příjmů je celá řada, v praxi se nejčastěji vyskytují zejména následující, přičemž je vždy třeba zkoumat danou situaci, zda jsou naplněny podmínky pro osvobození:

- Příjem z dědictví či odkazu

- Příjem z daru od příbuzného v linii přímé a linii vedlejší (sourozenec, strýc, teta, synovec a podobně, či od osob, které žily s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti alespoň jeden rok před bezprostředně před získáním bezúplatného příjmu (daru)

- Dary nabyté příležitostně, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevýší částku 15 tisíc korun (např. drobné dary od sousedů a dalších osob)

- Příjem z prodeje nemovité věci, a to výhradně při splnění různých podmínek (časové testy, podmínka bydlení daného poplatníka před prodejem, použití prostředků na bytové potřeby a podobně)

- Příjem z úplatného převodu (prodeje) cenných papírů, pokud takovýto příjem (nikoliv zisk) nepřevýší 100 tisíc korun za zdaňovací období, či příjem z cenných papírů, pokud je poplatník držel alespoň 3 roky před prodejem

- Příjem z úplatného převodu (prodeje) podílu v s.r.o., pokud takový podíl poplatník držel alespoň 5 let před prodejem

- Příjem z prodeje automobilu po jednom roce držby

Čtyři české banky spojily síly a od středy začnou sdílet svoje bankomaty.
Čtyři banky spojily síly a začaly sdílet bankomaty. Dočkají se i menší obce

- Přijatá náhrada z majetkové či nemajetkové újmy, z pojištění majetku či pojištění odpovědnosti za škodu

- Příjem ve formě starobního důchodu do limitu 36násobku minimální mzdy za zdaňovací období

- Příjem v podobě stipendia ze státního rozpočtu, od vysoké školy a podobně

- Plnění z vyživovací povinnosti (například druhý z rodičů po rozvodu)

C. Jedná se o příjem, který podléhá srážkové dani podle zvláštní sazby daně?

Do daňového přiznání se též neuvádí příjmy, které jsou zdaněny srážkovou daní. Jedná se např. o podíly na zisku z českých společností, úrok z běžného účtu v české bance, příjem z dohody o provedení práce do 10 tisíc korun (poplatník neučinil Prohlášení), jiné příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní (poplatník neučinil Prohlášení a má měsíční příjem nižší než 3500 korun).

Některé z těchto příjmů se do daňového přiznání zahrnout mohou (závislá činnost), pokud je to pro poplatníka výhodné například z důvodu uplatnění odpočtů od základu daně, daňových slev či zvýhodnění. Pak však musí do daňového přiznání poplatník uvést veškeré příjmy tohoto typu.

D. Zbývající příjmy

Příjmy, které nejsou zařazeny do některé z předešlých kategorií se pak uvádí do daňového přiznání. Člení se podle typu příjmů na:- Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání)
- Příjmy ze samostatné činnosti (podnikání)
- Kapitálové příjmy (například podíly na zisku, úroky)
- Příjmy z nájmu
- Ostatní příjmy (např. prodej různých movitých či nemovitých věcí, a další příjmy nezařazené do předchozích typů příjmů)

Konec prvního dílu. V tom příštím se dozvíte například, jaké slevy si letos uplatníte a jaké sankce hrozí. Věnovat se budeme i tomu, co musejí dělat OSVČ s takzvaným daňovým paušálem.

Na otázky odpovídala Monika Lodrová

Daňová poradkyně Monika LodrováDaňová poradkyně Monika LodrováZdroj: Se svolením Moniky Lodrové

- Vystudovala zdanění a daňovou politiku na Vysoké škole ekonomické v Praze.
- Je certifikovaným daňovým poradcem.
- Specializuje se na mezinárodní zdanění fyzických osob a struktury mezinárodní mobility.
- Téměř 10 let pracuje ve společnosti BDO Česká republika.
- V současné době působí v daňovém oddělení na pozici vedoucí pro daně z příjmů fyzických osob.