Kliknutím zvětšíte
Deník proti fake news.Na českém i slovenském internetu se začala šířit videa, zachycující různé lidi, kteří používají cosi, co se ve videích popisuje jako „testovací výtěr covid-19“ (buď to trhají, nebo to dávají do kapaliny apod.), a následují tvrzení o tom, že tento materiál je „živý“ a že to jsou v podstatě červíci („morgellony“), kteří se tímto způsobem dostávají z testovací tyčinky do našeho organismu.
Množí se to…
„Začíná se to množit ze všech stran! Další důkaz, že testovací tyčinky obsahují nanovlákna, která se aktivují a vylézají po styku s kapalinou… Datum na obrazovce je nastavené z výroby… Záběr je pořízený 15. 3. 2021. Jak je možné, že něco takového neví orgány, jako je SUKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv, pozn. red.)? Nebo to záměrně zamlčují?“
Tohle napsal na svůj Facebook v úterý 16. března uživatel označující se jako Martin Sedmak, který tímto příspěvkem doprovodil nejasné video zřejmě slovenské výroby (z videa se ozývá slovenský hlas kohosi, kdo snímá ruční kamerou obrazovku počítače). Na nezřetelných záběrech jsou vidět jakási vlákna, přičemž ze slovního komentáře zní: „Namočili jsme to vodou a provedli stejný postup, jako když se to dává do nosu, že s tou paličkou pootáčíme vlevo a vpravo po dobu nějakých pěti sekund a vlákna se začala ukazovat, zatímco palička byla úplně čistá.“
Jinou formou téhož hoaxu byl „printscreen“ nepodepsaných příspěvků jakéhosi slovensky píšícího autora, jenž mimo jiné tvrdí: „Ten červík z výtěru – morgellony – podívej se na Google… To on vyvolává příznaky covidu… Ne virus… Potřebovali lidi testovat a testovat, aby to na tyčinkách roznesli, lidé onemocní, média to rozšíří jako covid virus, aby byl důvod k očkování a zavedení operačního systému do těla oběti… Tito parazité napadají plíce, způsobují trombotizaci drobných cév a v dalších stadiích i smrt… A proto zabírá na 100 % antiparazitikum ivermektin…“
Mezinárodní videoverze tohoto hoaxu zachycuje pro změnu ženu, tvrdící, že rozebrala pinzetou testovací sadu na covid-19, kterou dostala od kamaráda. Žena ukazuje na obal a prohlašuje. „To vlákno, které je tady, je stejné jako to, co vychází z mého těla, jsou to nanočástice. Na rozdíl od běžné bavlny mají stříbrný lesk. Ty částice jsou živé a pohybují se. Vkládají je přímo do naší hlavy. Jsou to morgellony.“
Toto video se objevilo již začátkem letošního roku a podle dva měsíce staré informace tiskové agentury Reuters dosáhlo k 20. lednu 2021 zhruba 34 tisíc sdílení.
Nanočástice nejsou živé
Hoax o tom, že nás kdosi úmyslně ohrožuje živými parazity ve formě zabijáckých nanočástic, se šíří již nějakou dobu, přičemž dříve je spojoval s jinými populárními „strašáky“, jako jsou třeba chemtrails.
„Slyšeli jste o morgellonech? Jsou to paraziti organického a anorganického typu, vznikající z nanovláken rozprašovaných pomocí chemtrails… Tato nanovlákna v sobě máme všichni, vdechujeme je vzduchem, konzumujeme je napadenými potravinami a vstřebáváme je přes kůži. Nelze se před tím nikde schovat,“ psal již před nějakou dobou například konspirační web Malá Atlantida.
Jde samozřejmě o lež, přičemž nyní šířená videa, představující údajný „důkaz“, ve skutečnosti vůbec nic nedokazují.
„Stříbrný lesk“ vláken, zmiňovaný v jednom z videí, je podle Reuters dán tím, že na některých testovacích tyčinkách nejsou tampony z bavlny, ale ze syntetických vláken, například z polyesteru nebo z viskózy, tedy umělé bavlny. Ty také doporučuje americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí.
Nanočástice ve skutečnosti představují mikroskopické částice o velikosti do jedné miliardtiny metru, tedy za normálních podmínek neviditelné. Jejich případný „pohyb“, zachycený mikroskopem s dostatečným rozlišením, přitom není žádným důkazem jejich živosti – pohnout s nimi samozřejmě může každý závan vzduchu, projev tepla, statický elektrický náboj, dech a podobně.
A jak to tedy s nanočásticemi doopravdy je? Podle necelé dva roky starého vyjádření vedoucího Ústavu experimentální medicíny Akademie věd Jana Topinky pro Český rozhlas existuje v současnosti až 70 tisíc druhů nanočástic, z nichž část se průmyslově vyrábí, část vzniká nechtěně (například emise z dieselových motorů). Jejich působení na životní prostředí se věnuje poměrně nový vědecký obor nanotoxikologie. Podle Topinky se ale zatím do odpadu dostávají nanočástice, které jsou v podstatě neškodné, takže se spíše jen monitoruje jejich množství a účinky.
Nedoložený syndrom
A pokud jde o pojem „morgellony“ – tzv. morgellonská nemoc je neprokázané onemocnění kůže, které lékařská věda dosud nezařadila mezi oficiálně uznávané nemoci a jež někteří lékaři popisují jako bludnou parazitózu, tedy chorobnou představu o napadení parazity. Jde o to, že si člověk, jenž tímto syndromem „trpí“, začne stěžovat na to, že mu z kůže nebo z boláků vylézají barevná vlákna. Syndrom byl poprvé popsán v roce 2002, pojem „morgellony“ se začal používat podle termínu, který údajně užil ve svých dokumentech jeden lékař ze 17. století.
Lékaři ani vědci si zatím nejsou jisti, zda jde skutečně pouze o blud, nebo zda pacienti mohou nějakou infekcí skutečně trpět. Navíc je časté, že člověk trpící bludnou parazitózou se začne více škrábat, čímž se sám poraní a ránu si následně zinfikuje, což jej vzápětí utvrdí v jeho představě. Domněnka, že se nějaká „živá vlákna“ šíří do těla z testů na covid-19, je však v každém případě zcela neopodstatněná.
Čtenář reportér
73
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
