Sukně se zkracovaly, móda sportovnější, dámy ale stále elegantní a v kožešinách. Tolik se lišily od od žen všedně oblečených do konfekce! Tak popisuje dámskou módu 40. let slavná návrhářka Hana Podolská v knize Ve víru dějin. Zažil ji i proslulý obchod s látkami a galanterií Prokop a Čáp, který v ten čas sídlil v přízemí zatím nenápadného domu v horní části Václavského náměstí. Uběhne ještě skoro deset let, než se z něj stane srdce české módy.

Káva pro Masaryka

Jeho historie sahá až do 17. století, kdy tu stával jednopodlažní zájezdní hostinec. Říkalo se mu U Nigrínů, někdy také U Kominíků, cinkaly tu půllitry a rolničky koňských povozů. V půli 19. století se proměnil v kavárnu, kde sedával nad notovým sešitem Antonín Dvořák a ještě o něco později v barokní dům rozkročený mezi Václavským náměstím a Krakovskou. V roce 1913 byla budova zbořena a na jejím místě vyrostl o pouhý rok později několikapatrový bytový a kancelářský secesní dům.

Prodejna řetězce Primark
První český Primark: Levná móda přitáhne davy, věští odborníci

Kavárna zůstala, jen se přestěhovala o patro výše. Na kávu sem chodívaly pražské celebrity, s přáteli se tu potkával Tomáš G. Masaryk nebo Jaroslav Guth-Jarkovský. Právě v tento čas rozbalila v přízemí svou živnost i firma Prokop a Čáp, jež záhy proslula kvalitou látek, sukna a podšívkoviny. Stal se z ní rozsáhlý podnik s vynikajícím renomé, takže si během první republiky získal věrné zákaznice zvyklé chodit za módou právě sem. S módními krejčovstvími Hany Podolské a Arnoštky Roubíčkové v nedalekém luxusním paláci Koruna, krejčovstvím Oldřicha Rosenbauma a salónem J. Novák v obchodním domě U Nováků ve Vodičkově ulici dotvářela prodejna kolorit Václavského náměstí coby módního centra Prahy.

Zrod z popela

Krutou ránu zasadil domu německý nálet během Pražského povstání. Z pozdně secesní budovy zbylo jen torzo, interiér se proměnil v hromadu suti. Únorový převrat 1948 se podepsal na vlastnictví parcely – která byla znárodněna. Zároveň s tím bylo ale rozhodnuto o stavbě moderního módního domu, který měl být protiváhou honosných obchodních domů a pasáží z Rakouska-Uherska a první republiky.

A tak se během let 1954 až 1956 zrodil Dům módy. Vznikl podle návrhu architekta Josefa Hrubého v neofunkcionalistickém slohu a jeho specifikem byly prosklené výklady ve všech patrech s výjimkou podkrovního. Slavnostnímu otevření 8. července 1956 přihlížely davy. Byl to klíčový rok pro československou módu. Po 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu definitivně ustaly diskuse o vytvoření „oděvu nového československého člověka.“ Ideologové se přestali plést do módy a českoslovenští návrháři se mohli veřejně přihlásit ke světovým trendům.

Dům módy byl od začátku spojován s velkými ambicemi. Měl se stát vlajkovou lodí našeho textilního, oděvního a obuvnického průmyslu a nabízet široký sortiment i nejrůznější služby, například žehlení.

Modelka Věra Chytilová

Poprvé se tu prošly na kramflíčkách štíhlonohé modelky, z jejichž útlosti se tajil dech. První módní přehlídky probíhaly v blízkém hotelu Jalta, později se konaly na střeše Domu módy. Objevila se tu i pozdější slavná režisérka Věra Chytilová, kterou móda svého času velmi zajímala.

Když dala vale studiu architektury, fotila mimo jiné reklamy na knoflíky a punčochy. Na jedné z přehlídek si jí všiml Jiří Brdečka, který hledal pro film Císařův pekař dvorní dámy. To je už ale historie někoho jiného.

Konec slávy

„Jezdily sem i mimopražské zákaznice, hlavně pro západní prádlo. Byl to pro ně svátek. Já tu ale nenakupovala,“ vzpomíná návrhářka Ivana Follová, která bydlí dlouhé roky za rohem. „Navíc dům trochu soupeřil s Tuzexem u Prašné brány. Ale pamatuji si, že jsem do přízemí chodila pro hedvábí, mívali výprodej. Po sametové revoluci tu bývaly nápadité výklady, v posledních letech, kdy jej koupili Rusové, ale dům nenabízí nic extra, není důvod sem chodit.“

OD Kotva.
Soudruzi, my tu Ameriku předeženeme! Kotva slaví 45 let. Kdy začne rekonstrukce?

V prvním patře stále sídlí kavárna, nese jméno Oliver's Cofee Cup. K mání je tu na stejném podlaží dámská i pánská móda, ve třetím patře společenské šaty a bižuterie, jinak ale dům obývají finanční společnost, cestovka, v přízemí směnárna a služby pro turisty.

O centru pražské módy stěží může být řeč. Okolí se také proměnilo, místo nedočkavých dam tu potkáte leda spěchající turisty s hamburgery a s příchodem soumraku černé dealery. Málokdo z těch, kdo dnes projde kolem, tuší, jakou historii v sobě zdi domu skrývají. A jakou módní mekkou býval pro naše matky a babičky.