O jeden či část příjmu přišla během koronavirové krize podle průzkumu třetina domácností, čtyři procenta pak dokonce ztratily veškeré zdroje obživy. „V tomto případě můžeme mluvit o štěstí. Jedním z vysvětlení je například podpora v podobě kurzarbeitu, která firmám pomohla udržet zaměstnanost,“ říká poradkyně ČBA Helena Brychová.
Žádosti o radu
Většině lidí pak pro tři až čtyři nejhorší měsíce mezi březnem a červnem stačily jejich finanční rezervy, což hodnotí asociace pozitivně. O poznání méně optimisticky to vidí David Šmejkal z Poradny při finanční tísni. „Téměř čtvrtině domácností tyto úspory nestačily. To je alarmující číslo,“ konstatoval.
Během nouzového stavu se na poradnu obracela řada lidí se žádostí o informace, jak se například přihlásit na úřad práce. „Od května pak silně narůstá počet těch, kteří řeší nemožnost dodržet splátky, a to včetně insolvenčních,“ dodal s tím, že se těmto lidem zmenšily příjmy a oni nevědí, co s tím.
Podzimní otazník
Krize přitom naučila lidi spořit. Třetina z nich omezila běžné denní nákupy, stejné množství si rozmyslelo větší výdaje, jako jsou například investice do nového vozu.
Na druhou stranu však zvláště v červnu téměř rekordně rostly úvěry například na bydlení. Odborníci to přisuzují nízkým sazbám, změně z daně nemovitostí i tomu, že jde o důsledek dlouhodobého plánování.