„Ale než bych čekala, než se to vyřeší, to nad tím raději mávnu rukou a jdu,“ pokračuje. Stejně to dělá většina lidí, někteří raději zaplatí vyšší cenu, jen aby se nemuseli dohadovat. Podle Lenky Petýrkové z občanského sdružení Budulinek.eu, které se dlouhodobě zabývá spotřebitelskou tematikou, zvláště pak ochranou dětského spotřebitele, by se lidé měli ozývat, jinak se nic nezmění.

„V tomto případě je platná cena, která je uvedena v regále u zboží, a ne ta cena, kterou má pokladní v systému. Pokud bude zákazníkovi naúčtována vyšší cena, má samozřejmě právo se ohradit. Bohužel velká část zákazníku nad tím opravdu jen mávne rukou,“ popisuje Petýrková.

Podle ní je největší problém fakt, že lidé nevědí, co mohou a co ne, a především vlažný přístup. „Zákazníkům brání v uplatnění jejich práv především neznalost, a také lhostejnost. Většina lidí, která je poškozena a má právo na náhradu, svou snahu o uplatnění vzdá, protože nechce řešit další postup. Je to ale špatné rozhodnutí,“ uvedla.

Obchodníci také využívají různé triky, jak nakupující přimět k nákupu jejich zboží. Lákají například na slevy, které ale slevami nemusí vůbec být. Obchodník k původní ceně přilepí cenu vyšší, kterou vydává za původní. Mnohdy také sleva není tak vysoká, jak avizuje.

Podle Petrýskové by se lidé měli více zajímat. „Znalost spotřebitelských práv a orientace v záležitostech týkající se nákupu a prodeje by měla být součástí školních výukových programů. Patří to k důležitým kompetencím, které mladý člověk využije v praktickém životě,“ říká Lenka Petýrková. Dalšími problematickými oblastmi jsou reklamace zboží, které zákazníkům nevyhovuje, nebo je závadné, prodej zlevněného zboží nebo nákupy přes internet, kde se mohou stát obětí podvodníků. Zde všude mohou lidé doplatit na svou neznalost.