Podle obžaloby se měl Jehlička dopustit leasingových podvodů přesahujících částku dva miliony, kdy měl podvodně vylákat čtyři osobní auta. Již předsedkyně libereckého krajského soudu, Eva Drahotová, která jej rovněž osvobodila, však konstatovala, že se nedopustil ničeho protiprávního.
„Chodil do prodejny vybírat auto, složil akontaci leasingové smlouvy, ale s vozem už neodjel. Nebylo tedy prokázáno, že se dopustil skutků, které tvrdí obžaloba,“ odůvodnila své rozhodnutí Drahotová.
Za údajné podvody Jehličkovi hrozilo až osm let za mřížemi. Státní zástupkyně pro něj chtěla s ohledem na délku samotného procesu jen trest podmíněný, s co nejdelší zkušební dobou.
Zproštění obžaloby
Sám Jehlička již po červnovém rozsudku u liberecké pobočky Krajského soudu Ústí nad Labem řekl, že zproštění obžaloby je pro něj jen jakási satisfakce. „Není to pro mne žádné vítězství. Když se podívám na těch deset let zpětně, co se kvůli této kauze stalo, jak mi zasáhla do života, tak to nejsou hezké vzpomínky,“ dodal dojatý Jehlička.
Kauza začala na konci devadesátých let, kdy Jiří Jehlička jako osmnáctiletý mladík vytvářel počítačový systém, který by byl schopen sbírat a uspořádat informace o dlužnících, zprávy firem o negativních zkušenostech s partnery nebo upozornění, která zachytily protikorupční linky. Poté, co byl zdiskreditován kauzou s leasingovými podvody, musel se svého know-how vzdát. Nyní si zmaření investice cení na půl miliardy a chce se soudit o náhradu škody.
První osvobozující rozsudek padl v Liberci vloni v listopadu. Vrchní soud v Praze však kauzu poslal zpět k novému projednání. I letos v červnu dospěl liberecký soud ke stejnému závěru, jehož stanovisko tentokrát vrchní soud potvrdil. Změnil však důvod rozhodnutí.
Krajský soud uváděl jako důvod zproštění fakt, že nebyly prokázány trestné skutky, kdežto vrchní soud vyslovil, že se nepodařilo prokázat, že je spáchal právě Jehlička. Soudkyně Jana Kantorová se však nechala slyšet, že existuje mimořádně vysoké podezření, že skutek spáchal.
