Karel dostal tedy do péče Gábinu. Záhy se ukázala jeho pravá „otcovská" tvář. Když rozbila Gábina hrníček, vynadal jí spratků a nafackoval jí.

Stačil drobný přestupek a hned byl oheň na střeše. Během dvou let Gábina trpěla. Jednou zapomněla ve škole cvičební úbor. „Ty chcípáku!" rozkřičel se na ni, srazil ji na zem a kopal do ní. Její modřiny pak uviděli spolužáci.

Divný tatínek

„Seš ošklivá!" křičel na ni. Denně ji fackoval, tvrdil, že je hloupá a tlustá. Gábině bylo čtrnáct a bála se chodit domů. Nikomu nic neřekla, ani své matce, která bývala v době jejího napadání v zaměstnání.

Když Gábina, žijící v trvalém stresu, neustále slyšela, že je tlustá, začala odmítat jídlo a žiletkou nebo ostrým nožem se řezala na předloktí.

„Co to máš na rukách?" Všimla si poranění třídní učitelka. Gábina promluvila. Otčím skončil na policii.

„Nebudu vypovídat!" prohlásil drze tyran, ale nebylo úniku. Policie pořídila fotodokumentaci sebepoškozování Gábiny. Sepsala její výpověď. Okresní zastupitelství podalo na tyrana obžalobu pro trestný čin týrání svěřené osoby.

Soudní přelíčení

„Byla vzpurná a neposlušná," vytáčel se otčím. „To, co je uvedeno v obžalobě, není pravda!" odmítal vinu. Ukázali mu fotodokumentaci sebepoškozování malé Gábiny. „Nevěděl jsem, že je to tak vážné," řekl pouze.

„Uzavírala se do sebe, odmítala často jíst a jindy chodila na toaletu a stravu vyzvracela," vypovídají spolužáci. Soud se také od Gábiny dozvídá, že věc celé tři roky tajila proto, že nechtěla rozbít matčin svazek. „Cítila se v něm šťastná," vysvětlila Gábina. „Poškozená má vysoké, nadprůměrné IQ 120," vypovídá soudní znalec.

Podle učitelů je vynikající žákyní a je velmi hudebně nadaná.

Tyranovi soud vyměřil přísný trest: Čtyři roky ve věznici s ostrahou.