Letitý spor mezi společností Kamax a Rohozeckým okrašlovacím spolkem se vrací na samý začátek. Nejvyšší správní soud se teď postavil na stranu spolku. Ten tvrdí, že kalicí linka společnosti Kamax v průmyslové zóně Vesecko je černou stavbou, kterou Stavební úřad v Turnově neoprávněně zlegalizoval.

„Rozhodnutí soudu rozhodně vítáme. Jsme rádi, že se soud zastal lidí, kteří v okolí Kamaxu bydlí. Je to dobré v tom, že jsme několik let nebojovali nadarmo," komentuje rozhodnutí Nejvyššího správního soudu předseda Rohozeckého spolku Lukáš Berndt. Jak stojí v soudním rozhodnutí: dodatečně legalizovaná stavba kalírny neodpovídá právnímu řádu a nebere ohled na práva majitelů přilehlých nemovitostí.

ZE SKLADU SE STALA KALICÍ LINKA

Celý spor se začal odehrávat v roce 2013, kdy Stavební úřad v Turnově zlegalizoval halu pro tepelné zpracování pevnostních šroubů společnosti Kamax. Jde o první z plánovaných sedmi kalicích linek, které společnost hodlá ve svém areálu vybudovat. „Problém je v tom, že Kamax si zažádal o výstavbu logistického skladu, nikoliv o stavbu kalírny. Tím obešel i proces EIA (studie vlivu na životní prostředí). Stavební úřad vůbec neměl tuhle stavbu dodatečně legalizovat, byla to černá stavba od samého začátku. Kalírna, kde se i chemicky upravuje povrch šroubů, je prostě něco jiného než obyčejný sklad," říká Berndt.

Kamaxu patří v průmyslové zóně Vesecko 10 hektarů. Jeho zástupci tvrdí, že od počátku otevřeně prezentovali svůj podnikatelský záměr, tedy výstavbu celého závodu, nejen tedy logistického skladu. „Tento náš záměr byl standardním způsobem odsouhlasen městem Turnov a následně schválen zastupitelstvem a byl jasně deklarován nejen na veřejných jednáních zastupitelstva města Turnova, ale i na mimořádných jednáních," uvedla už dříve personální ředitelka Kamaxu Martina Drahoňovská.

V průběhu výstavby ale došlo kvůli nedostatku výrobních kapacit v celé skupině Kamax ke změně první etapy výstavby. Namísto skladu tak dostala přednost kalicí linka a Kamax tak požádal o změnu využívání stavby původně zamýšlené jako sklad.

„Každý jistě pochopí, že takto drahé a složité technologické zařízení není možno uskladnit na dvoře. Proto jsme byli nuceni dodanou linku do haly nainstalovat. Toto krajní řešení byl však jediný případ, kdy naše společnost nepostupovala v souladu se zákonem. Tedy, ačkoliv byla linka nainstalována, vyčkali jsme s jejím spuštěním do doby pravomocného rozhodnutí odvolacího orgánu," zmínila Drahoňovská.

BUDEME VE STŘEHU

Jenže Správní soud v Hradci Králové, na který se obrátil Rohozecký spolek, řekl, že k dodatečné legalizaci nemělo dojít. A stejně tak dopadla i kasační stížnost, kterou v reakci na hradecký soud podal Krajský úřad v Liberci k Nejvyššímu správnímu soudu.

VŠE SE VRACÍ ZPÁTKY NA ZAČÁTEK

„Znamená to, že vše se vrací na začátek. Samozřejmě si neděláme iluze o tom, že by kalírnu nechal stavební úřad zbourat. To je dost nereálné. Spíš ten rozsudek bereme jako posílení naší činnosti. Kamax tu má v úmyslu do roku 2020 postavit celkem sedm linek. Chceme jim koukat pod prsty, aby se náhodou nestalo, že sem navezou technologie, které v Německu už nevyhovují normám. Rovněž chceme turnovský závod Kamaxu tlačit k tomu, aby postavil protihlukové bariéry směrem k obytným domům a aby výroba v závodě neprobíhala kvůli hluku v noci," dodal Lukáš Berndt.