Uplácet je měl v období 2010 a 2011 jim svěřený vězeň, dvaapadesátiletý Zdeněk Opatrný. Toho v nepřítomnosti poslala soudkyně za uplácení na čtyři roky do věznice s ostrahou.
Jeho přítelkyně, osmapadesátiletá Eva Baránková, která v celém případu rozsáhlé korupce figurovala jako prostředník mezi Opatrným a oběma dozorci, dostala v nepřítomnosti dvouletý trest podmínečně odložený na čtyři roky. Obžalovaní si po dohodě se svými obhájci ponechali lhůtu na případné odvolání. Tuto variantu zvolil i státní zástupce Radim Kadlček.
„S rozsudkem souhlasím, zvážím ale podání opravného prostředku," dodal.
close
zoom_in
Opatrný měl ve vězení nadstandard
Mírnější režim a spousty výhod měli vychovatelé Opatrnému poskytovat na základě od něj získaných úplatků. Ten tak mohl velmi často telefonovat a přijímat korespondenci. Jeho spoluvězni to přitom měli omezené interním předpisem. Každý hovor navíc musel být zaevidovaný, což u Opatrného dozorci nedělali.
„Je zarážející, že se nejednalo o jediný telefonát nad rámec platných předpisů. Šlo opravdu o velké množství telefonních hovorů a korespondence," informovala soudkyně Eva Drahotová, která za několikaletou praxi soudila korupci ve věznici poprvé.
U volání a korespondence to ale nekončilo. Vychovatelé měli Opatrnému doručovat telefonní karty a léky, dokonce i tabák. A to vše od jeho přítelkyně, se kterou nejčastěji z věznice komunikoval.
Statisícové úplatky
Jiří Novotný, který v rýnovické věznici pracoval od roku 2000, požadoval od Opatrného za lepší podmínky částku sto padesát tisíc korun. Ale to mu zřejmě k umoření vlastních dluhů nestačilo. Podle obžaloby totiž po Opatrném navíc žádal dalších tři sta padesát tisíc a automobil Dacia Duster v přibližně stejné hodnotě. Stopadesátitisícová částka mu byla vyplacena na jeho bankovní účet. A to hned ve dvou splátkách v červnu 2011. Zbylé sumy a auto byly přislíbeny.
Podle tvrzení obžalovaných se ale nejednalo o úplatky, nýbrž o finanční půjčku.
„U Maxilona to byla tak vysoká částka, že by ji během svého života vzhledem ke svému příjmu nebyl schopný splatit," podotkl Kadlček. Požadovaná suma měla být tři miliony osm set padesát tisíc korun.
„Vychovatelé využili své funkce ke zlepšení vlastní situace. Novotného k tomu vedly finanční problémy, Maxilon tak vysokou částku požadoval z hamižnosti," upřesnil Kadlček.
Maxilon se ale nařčení z hamižnosti bránil. „Strhli mi deset procent z platu a patnáct procent z výsluhy, pracoval jsem i čtrnáct hodin denně, abych uživil sebe a svou rodinu," hájil se Maxilon před vynesením rozsudku.
S obžalobou nesouhlasil ani Opatrný. Ten si rozsudek ze zdravotních důvodů osobně nakonec nevyslechl.
„Dělal jsem pouze to, co ve vězení dělají všichni. Nikomu jsem nic neplatil, nepotřeboval jsem nikoho korumpovat," uvedl po brzkém odchodu ze soudní síně. Trval ale na tom, že uvedené částky byly půjčky.
„K samotnému půjčování peněz se ale vyjadřovat nebudu, Novotný byl můj známý. Znal jsem ho už předtím, než jsem se do vězení dostal," dodal Opatrný.
Podle soudkyně je velkým paradoxem, že vychovatelé, kteří by měli být obezřetní, uvěřili několikrát již z podvodů odsouzenému muži. Ten je dokázal přesvědčit o tom, že vlastní kolem sta milionů korun.
Novotný se k rozsudku v tomto případě odmítl přítomným novinářům vyjádřit a po jeho vynesení okamžitě opustil soudní budovu.
close
zoom_in
