Vzít se dá téměř cokoliv, ukradené hodinky, peněženky nebo auta jsou prakticky na denním pořádku. Ovšem odcizit silnici, to už chce opravdu odhodlání a hlavně patřičné vybavení.

Vladimír Grösser z České Lípy je obviněn z toho, že jeho firma Slaten neoprávněně „odtěžila" část silnice v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Za tento čin se zpovídá Okresnímu soudu v České Lípě. Zatím poslední stání proběhlo v uplynulém týdnu.

Soud si vyslechl poslední svědky a jednání odročil na 6. prosince, kdy by mělo proběhnou přednesení závěrečných řečí a vynesení rozsudku.

O co šlo?

Na podzim roku 2013 mělo dojít rozebrání betonové cesty mezi domy na sídlišti Ploužnice, jedná se o oblast obývanou před revolucí sovětskou armádou. Zmíněné domy byly sice v majetku Grösserovy firmy Slaten, ale cesta mezi nimi nikoliv. Patří městu.

Podle našich informací se tehdy mělo jednat o obchod mezi dvěma podnikateli, přičemž Grösser měl betonovými panely uhradit část jisté pohledávky.

Malá dohoda

Předně je nutné podotknout, že betonové panely nejsou zrovna cenným artiklem.

„Když jsou v dobrém stavu, prodáváme kus za zhruba 200 korun," vypověděl před soudem referent odboru místního rozvoje a zároveň zastupitel města Ralsko Miroslav Tůma s tím, že takových cest je na rozlehlém katastru města velké množství a město je průběžně obměňuje.

Problém je tedy hlavně v tom, že se výše uvedená činnost děla bez patřičného úředního povolení. Vzhledem k tomu, že byl pan Grösser stíhán i za neoprávněné vytěžení části lesa patřícímu Libereckému kraji, je vidět, že si s oficialitami příliš hlavu neláme.

Grösser se brání, že uvedenou činnost vykonal na základě „dohody o společném postupu při výstavbě komunikací" z listopadu 2012. „Dohoda je zanesená ve spise a tehdejší starosta Ralska pan Králík se k ní hrdě hlásí," uvedl právní zástupce obžalovaného Oldřich Filip.

Historie bývalého vojenského prostoru Ralsko v kostceNa místě dnešního bývalého vojenského prostoru bylo armádní cvičiště již za císaře Josefa II. Do první poloviny 20. století bylo místo řídce osídleno. Po roce 1938 se území stalo součástí německého záboru, Wehrmacht zde cvičil mimo jiné střelce Panzerfaustu. Základ místního letiště vybudovali ženisté krátce před skončením války. Po jejím skončení rozhodla vláda o zřízení Vojenského výcvikového tábora Bezděz a krátce poté byla oblast vyklizena a obyvatelé vysídleni.

Roku 1950 byl ustanoven Vojenský újezd Ralsko. Československá armáda následně v prostoru postavila různá zařízení pro výcvik vojsk: tankodromy, hluboké brody a tankové střelnice. Dále také výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, garáže pro tahače jaderných hlavic a přísně tajné sklady jaderných hlavic.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 obsadila prostor sovětská armáda, která jej užívala do 30. května 1991, kdy odjel z Mimoně poslední sovětský transport. Poté byl vojenský újezd zrušen.