Poprvé byla pětice obžalovaných zproštěna viny už v roce 2007, kauzu pak ale řešil Vrchní soud, který ji vrátil do Liberce kvůli doplnění důkazů, a to už s pouhými čtyřmi obžalovanými, protože v případě Adély Olivové padl pravomocný rozsudek.
Na pokyn Vrchního soudu tak před Krajským soudem v Liberci znovu stanuli bývalý ředitel Skloexportu Miroslav Krajsa, Petr Švec, Miloš Tůma a Lukáš Rázl, syn Reginy Rázlové, která byla z této kauzy v roce 2005 vyloučena a její případ je od té doby veden samostatně. Všichni jmenovaní čelili obžalobě ze zneužívání informací v obchodním styku a poškozování věřitele nebo z nápomoci k těmto činům. Za to jim hrozilo až dvanáctileté vězení.
Vrchní soud vrátil případ zpátky do Liberce především kvůli vyslechnutí Reginy Rázlové, bývalé předsedkyně představenstva Skloexportu, která dosud ze zdravotních důvodů nedorazila na žádné soudní přelíčení. Nedostavila se ale ani tentokrát. „Přišlo nám lékařské vyjádření, ze kterého vyplývá, že z celé řady důvodů stále není schopna zúčastnit se procesu,“ uvedl předseda senátu Petr Neumann.
Dále měl před soudem vystoupit poslední důležitý svědek, který se sice na líčení dostavil, stejně jako v prvním případě ovšem odmítl vypovídat. Využil tak svého práva, které mu vzniklo tím, že figuruje ve vlastní trestní kauze. Posledním důvodem k obnově případu bylo doplnění znaleckých posudků. K tomu ale nakonec také nedošlo, protože sami zpracovatelé posudků uznali, že měli vadné podklady.
Všichni obžalovaní včera rozsudek přijali, státní zástupkyně si zatím ponechala lhůtu na rozmyšlenou. „Věřil jsem, že to dopadne takhle,“ komentoval rozsudek Lukáš Rázl, někdejší místopředseda představenstva společnosti Skloexport Group, kterého považovala obžaloba mezi obžalovanými za hlavního viníka a žádala pro něho devět let vězení.
„Jen je velká škoda, že byl v roce 1998 zničen projekt, který mohl zachránit české sklářství,“ poznamenal Lukáš Rázl. Dále uvedl, že páteční rozsudek Krajského soudu v Liberci vlastně očišťuje od viny i jeho matku, Reginu Rázlovou. Její aktuální zdravotní stav odmítl komentovat.
Obžaloba tvrdila, že Skloexport přišel v letech 1996 a 1997 o více než půl miliardy korun při transakcích s akciemi a při převodech majetkových podílů ze svých zahraničních zastoupení. Skloexport tehdy údajně utrpěl škodu při převodu majetku na pražskou akciovou společnost Skloexport Group.
Skloexport Group se podle spisu snažil svými transakcemi ovládnout tuzemský sklářský průmysl i zahraniční obchod s českým sklem a získat od Skloexportu ochranné známky Bohemia Glass a Bohemia Crystal. K převodu známek ze Skloexportu na Skloexport Group měly sloužit firmy Sincom a Minas.
Sám Lukáš Rázl od začátku odmítal jakýkoliv podíl na krachu Skloexportu a na trestných činech. Naopak tvrdil, že do připraveného projektu na oživení českého sklářského průmyslu se chystali vstoupit zahraniční investoři a k úspěchu chyběl jen krůček.