Soudce Martin Omelka konstatoval, že podle doložených důkazů Pernička a firma Agroplast s vojenským materiálem obchodovala, i že amnestovaný Zbyněk Švejnoha byl v Ázerbajdžánu a disponoval s vojenským materiálem. Obžaloba vinila Perničku z toho, že to byl právě ona, kdo instruoval tehdejšího manažera Agroplastu 51letého Zbyňka Švejnohu, aby změnil letový plán a zamířil do Severní Koreje. „Účast obžalovaného Perničky, že se toho účastnil a instruoval je vysoce pravděpodobná, ale nelze to konstatoval s jistotou. Soud má za to, že hybatelem byl obžalovaný, ale stejně tak to mohl být někdo jiný, kdo měl oprávnění jednat za společnost," řekl v rozsudku předseda senátu Martin Omelka.

Pokuta pro Zbyňka Švejnohu

V případu byl stíhán i Zbyněk Švejnoha, který byl v lednu amnestován spolu s Perničkou prezidentem Václavem Klausem. Zatímco Zbyněk Švejnoha amnestii přijal, Petr Pernička ji odmítl a chtěl své jméno očistit u soudu. „Nevěděl jsem, že Petr Pernička amnestii odmítl, kdybych to věděl, odmítl bych ji také. Zjistil jsem to ve chvíli, kdy jsem byl předvolán k soudu jako svědek," řekl před jednáním Deníku Švejnoha.

U soudu pak využil svého práva a odmítl vypovídat. Jako důvod uvedl, že byl 14 let kriminalizován a nestojí o to, aby byl kriminalizován dál. Svůj postoj nezměnil ani ve chvíli, kdy mu soud pohrozil uložením až 50tisícové pokuty za bezdůvodné odmítnutí výpovědi. „Pochopil jsem to," odpověděl Švejnoha. Senát mu proto po poradě vyměřil pokutu ve výši 15 tisíc korun, proti které se může do tří dnů odvolat.

Nelegální obchod se zbraněmi

Obžaloba kladla Perničkovi za vinu, že se v letech 1994 a 1999 podílel na nelegálním obchodování se zbraněmi. Jediným dokonaným obchodem přitom měl být podle spisu prodej a vývoz protiraketového systému za 70 miliónů dolarů, který koupila společnost zastoupená jihokorejským občanem žijícím ve Vídni. Obchody s protiletadlovým komplexem za 5,5 miliónu dolarů a čtyřmi leteckými motory za 2,6 miliónu dolarů se neuskutečnily. Tyto kauzy ale už dříve soud zastavil pro nedostatek důkazů. Nyní se zabýval pouze případem šesti letounů MiG 21.

Případ z roku 1999

Kauza vypukla pouhý týden poté, co Česká republika vstoupila do NATO a následně byla bombardována Jugoslávie. Z ázerbajdžánského Baku tehdy přišla zpráva, že na tamním letišti zadržely úřady letoun Ruslan směřující do Severní Koreje. Na jeho palubě měl být kromě rozmontovaných šesti letounů MiG 21 i zástupce společnosti Agroplast Zbyněk Švejnoha. Právě on podle obžaloby udílel posádce pokyny, aby změnila letový plán a zamířila do Pchjongjangu i s letadly za 840 tisíc dolarů. Jak Pernička, tak Švejnoha od samého začátku tvrdili, že je jejich stíhání vykonstruovanou hrou zpravodajských služeb. „Stali jsme se obětí podvodu spáchaného na firmu Agroplast a hry zpravodajských služeb. Stálo mě to patnáct let života a spoustu peněz," řekl ve své závěrečné řeči Pernička. Kauza podle něho měla za cíl ekonomicky zlikvidovat jeho firmu, což se následně ukázalo ve zmanipulovaném konkurzu. „Obchodovali jsme s vojenským materiálem, ale obchodovali jsme s licencemi spolu s firmou Omnipol a zakázka byla určena pro Indii. Dnes jsem se tady po 15 letech dozvěděl, že vlastně neměla být určena ani pro Severní Koreu, ale měla putovat do Bosny a Hercegoviny," konstatoval u soudu Pernička.

Barbora Silná