Za to, že během svého pobytu v liberecké vazební věznici v roce 2013 plánoval vraždu tří nepohodlných lidí a vydírání třech dalších. Mezi „vyvolenými", kteří měli na jeho objednávku zemřít, byli bývalý šéf tajné služby Andor Šándor, teplický kněz Eugen Freiman a advokát Oldřich Choděra.

Jenže, vše je nakonec jinak. Po vynesení rozsudku se Barták po dohodě se svým obhájcem na místě odvolal. Případem se proto zabýval Vrchní soud v Praze. A ten v neveřejném jednání, které proběhlo minulý týden, překvapivě osmnáctiletý trest zrušil. Proč ale, to se zatím neví. Kauza doktora „Čuně" se tak opět vrací zpět ke Krajskému soudu v Liberci, který se jím bude zřejmě zabývat až na podzim.

„Nejprve je třeba se seznámit se spisem, pak teprve nařídím hlavní líčení," sdělila ČTK soudkyně, Eva Drahotová, která má případ Jaroslava Bartáka na starosti. Soudní proces s lékařem zřejmě začne v září nebo v říjnu.

Sedí v Rýnovicích

Když v prosinci loňského roku Barták vyslechl osmnáctiletý rozsudek, novinářům přítomným v soudní síni řekl, že je politickým vězněm České republiky. „Jsem nevinný, jedná se o justiční zločin. Nikoho jsem neznásilnil, nezabil a ani nechtěl zabít. Jsem schválně uklizen, nic jsem neudělal," svěřil se. Reagoval tím v podstatě i na svou předchozí kauzu, v rámci které si v současné době již třetím rokem odpykává dvanáctiletý trest vězení za znásilňování a vydírání několika svých asistentek. Tento rozsudek je pravomocný. Domovem mu je Věznice Rýnovice v Jablonci nad Nisou. Pokud by vrchní soud osmnáctiletý trest potvrdil, ve vězníci by si dohromady odseděl třicet let. Tresty by se totiž vykonaly postupně, nejdříve dvanáct let a poté by mu začal trest osmnáctiletý.

Vraždy, útěk

S trojicí nepohodlných lidí si měl Barták vyřídit osobní spory. Svědčili totiž v jeho předchozí kauze týkající se asistentek a zřejmě tak dopomohli k jeho pravomocnému odsouzení. Jenže, doktor „Čuně" chtěl mít ruce čisté, vraždit měl vězeň z liberecké vazební věznice. Ten za mřížemi funguje jako vedoucí oddílu. Před soudem jako svědek stanul v závěru roku. Soudkyně zrovna přehrávala záznam, který v cele sám pořídil prostřednictvím hodinek vybavených nahrávacím zařízením. Ty si opatřil poté, co Barták čím dál více mluvil o vraždách. Natočené důkazy poté prostřednictvím kurýrů doručil pražskému kriminalistovi. Jejich totožnost a způsob, jakým do věznice propašoval speciální hodinky, ale neřekl. Na policii se obrátil proto, že byl přesvědčený, že to Barták myslí vážně. Nebyl totiž mezi vězni oblíbený. Barták upozorňoval, že se bojí o život. Následně ho proto přemístili do věznice ve Stráži pod Ralskem. Kromě vražd a vydírání ale Barták z liberecké věznice plánoval i útěk. A to pomocí vrtulníku. Na to měl použít osmdesát milionů korun, které požadoval od vydíraných. Vše ale Barták vloni popřel.