Sám žalobce považuje čtyřicetitisícové odškodné za dlouhé měsíce utrpení za výsměch. František Miko si před čtyřmi lety odpykával trest odnětí svobody a po několika měsících ve vězení se u něj začalo projevovat kožní onemocnění.
„Svrab jsem měl téměř patnáct měsíců a zaléčili mi ho až ve vězeňské nemocnici v Brně,“ popsal žalobce František Miko. Lékařka v Rýnovicích jeho kožní onemocnění původně léčila kortikoidy jako atopický ekzém, což však jeho zdravotní stav ještě zhoršovalo.
„Denně jsem slýchal narážky a vulgární nadávky od spoluvězňů, kteří se mi posmívali,“ dodává Miko, podle jehož názoru ho pobytem za mřížemi provázely mučivé podmínky, způsobené právě vleklou kožní chorobou.
Pochybení vězeňské doktorky však samosoudkyně Kalfeřtová zamítla. „Lékařka pracovala na základě dohody o provedení práce, a proto za ní nese zodpovědnost právní subjekt, tedy věznice Rýnovice,“ vysvětlila zamítnutí žaloby Jitka Kalfeřtová. V obžalobě stojí, že kvůli svědivému dermatologickému onemocnění prožíval ve výkonu trestu mučivé podmínky.
O zhoršujícím se stavu informoval i v průběhu výkonu trestu bývalého ředitele věznice, který mu při osobním pohovoru sám doporučil podat stížnost na zdravotnický odbor Generálního ředitelství vězeňské služby České republiky. „Tam mou stížnost následně hodnotili jako částečně důvodnou s tím, že kdyby bylo na nich, odvezli by mě do Vězeňské nemocnice v Brně podstatně dříve,“ upozornil František Miko s tím, že odpovědnost svalovali na kožní specialistku. Pochybení v této věci uznal i odbor generální inspekce Ministerstva spravedlnosti České republiky.
Žalobce František Miko po vyslechnutí rozsudku nijak neskrýval své rozhořčení. „Samosoudkyně Jitka Kalfeřtová mi přiznala odškodné ve výši čtyřiceti tisíc korun s tím, že musím ještě zaplatit znalecké posudky, takže dostanu dvaadvacet tisíc korun. Přijde mi to směšné na to, že jsem prožil patnáct měsíců ve vězení s mučivými podmínkami. Určitě se odvolám, protože tohle považuji skutečně za výsměch,“ komentoval rozsudek žalobce.
