V herně Lucky bar pracoval jako barman o dva roky mladší Zdeněk. „Zvu tě na projížďku svým superbem,“ oslovil Zdeňka. Brzy byli přáteli. „Mám bezva nápad,“ řekl Bohumil Zdeňkovi. Pak mu podrobně vylíčil svůj plán. Zdeněk se bránil, ale Bohumil do něho hučel, až souhlasil.

Akce začíná

Kolem půl čtvrté ráno zazvonil Bohumil na zvonek u Lucky baru. Byl maskovaný a v ruce držel atrapu krátké střelné zbraně. Zdeněk otevřel a Bohumil ho zatlačil s namířenou atrapou zbraně do skladu, kde byl trezor s penězi. Zdeněk vyndal peníze a nastrkal je do igelitky, pak vydal Bohumilovi i peněženku z barového pultu a lehl si na zem. Bohumil s igelitkou, v níž bylo 260 400 Kč, zmizel.

„Tady máš slíbených padesát táců,“ řekl Bohumil Zdeňkovi druhý den. „Myslím, že jsme to dobře sehráli,“ usmíval se. „Hlavně kvůli bezpečnostním kamerám v baru.“ Zdeněk odnesl peníze k bratrovi. Tu noc špatně spal, hned ráno běžel k bratrovi. „Musím ty peníze vrátit!“ řekl rozechvěle. Pak spěchal na policii. „Loupež v baru byla fingovaná, nesu zpátky padesát tisíc,“ řekl celý pobledlý.

Hlavní aktér zapírá

„Kritického dne jsem přijel z Prahy, deset tisíc, které jsem ten den vydělal, jsem strčil do igelitky,“ vypovídá Bohumil u soudu.“ Dodal: „V baru jsem byl, dal jsem si s Michaelou šampus a odcházel jsem kolem druhé hodiny ranní. Ve čtvrtek mě policie zatkla, den předtím jsem se dozvěděl o přepadení v baru, s nímž nemám nic společného!“

„Byl to Bohumilův nápad, přemlouval mě a já nakonec souhlasil. Peníze jsem vrátil a všechno oznámil policii,“ vypovídá Zdeněk. Je tu i důkaz – přehrávka záznamu bezpečnostních kamer. Ten odpovídá Zdeňkem vylíčené fingované loupeži. „Peníze si u mě uschoval, druhý den si pro ně přišel a říkal, že je musí vrátit,“ vypovídá Zdeňkův bratr. Soud končí. Bohumilovi vyměřuje soud jeden rok ve věznici s dozorem, Zdeněk odchází s podmíněným trestem. Nedávno krajský soud rozsudek potvrdil.