Sanitka spěchá za pacientem. Údajně je v bezvědomí, nedýchá. Po příjezdu na místo je jasné, že budou nepříjemnosti. Kolem ležícího člověka se potácí několik opilců. Jakmile záchranáři vystoupí, sesypou se na ně jako vosy. Tentokrát si záchranáři vyslechnou záplavu nadávek. Na to, jak jsou neschopní, přijeli pozdě a nechtějí pomoci kamarádovi. Přibývá ale případů, kdy to u nadávek neskončí.
„Bohužel, dá se říct, že s nadávkami se setkáváme každý den. Fyzických útoků ale také přibývá,“ vysvětluje ředitel záchranné služby Libereckého kraje Stanislav Mackovík.
Podle něj by měl pomoci nový zákon, který záchranáře více ochrání. „Je absurdní, že jsme součást integrovaného systému a my jediní nejsme chráněni zákonem,“ zlobí se. Jak říká, zákon se ale konečně po dvaceti letech dostane do sněmovny. „Ta snaha tu již byla několikrát, ale nakonec nikdy nic,“ pokračuje.
Poslední velký případ napadení se odehrál začátkem roku. Opilci napadli řidiče sanitky v Liberci Františkově, když pomáhal jejich známé. Napadený řidič záchranky kromě zlomeného nosu utrpěl ještě otřes mozku a tržnou ránu na ústech.
Nový zákon má ale podle Mackovíka přinést i komplikaci. Velitel každého zásahu totiž bude moci odmítnout zasahovat. V praxi to znamená, že například u hrozby výbuchu záchranář počká, než bude po nebezpečí. To ale může stát zraněného drahocenné vteřiny .
„Když si vzpomenu například na výbuch benzínové stanice v České Lípě, tak vrtulníky přistávaly v oblasti, která mohla být zasažena výbuchem. Pokud by platil nový zákon, mohli bychom v klidu počkat někde za bukem,“ řekl.
Ocenil tím své kolegy, kteří při výbuchu zasahovali. „Byl tam strašný žár, mohlo to bouchnout. Oni jen odtáhli zraněného za zídku, kde oheň tolik nesálal a pracovali dál.“
Dalším podobně náročným zásahem byla převrácená cisterna u Bílého Kostela. „Nahlásili nám, že převáží naftu. No a na místě se zjistilo, že je to benzín. Kdyby si někdo v okolí zapálil, zůstaneme tam všichni,“ prohlásil ředitel Mackovík.
