Datoví analytici pracující pro Portál nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIPu, Policie ČR a společnosti RSE Project.

„V rámci letošního ročníku bychom chtěli nabídnout široké veřejnosti ucelený a empiricky doložený pohled na nehodová místa v daném regionu. Zároveň se chceme dívat na to, zda opatření, která byla v daném místě provedena, přinesla v čase požadované výsledky,“ vysvětlil Jan Chalas, datový analytik ze společnosti DataFriends.

S navýšením provozu roste riziko

„Je logické, že jak se navyšuje provoz na komunikacích, přibývá i problematických úseků. Na některých dříve bezproblémových místech nyní jezdí více automobilů, a stávají se tak rizikovými. Čím dál častěji dochází ke kolizím s cyklisty, protože se cyklostezky napojují na krajské komunikace i silnice prvních tříd,“ uvedl Jan Sviták, náměstek hejtmana Libereckého kraje zodpovědný za dopravu.

„I když čísla nehodovosti a úmrtnosti klesají, je potřeba se stále této oblasti intenzivně věnovat, a je důležité, že se pořádají taková setkání,“ dodal.

Regionální dopravní konference je každoroční cyklus debat, které se zabývají problematikou bezpečnosti na komunikacích v jednotlivých krajích České republiky. Tento oblíbený formát diskusí se od letošního podzimu díky spolupráci s Portálem nehod a Deníkem více zaměří na lokalizaci a sledování rizikových míst a také na informování veřejnosti, ve kterých lokalitách mají za volantem dbát zvýšené opatrnosti. Na konferenci se sešli dopravní experti, zástupci hejtmanství a také municipalit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a DataFriends, projekt je financován z Fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.

Tomáš Neřold z BESIPu doplnil, že co se týče nehodovosti, Liberecký kraj si v porovnání s jinými kraji vede dobře.

„Z hlediska toho, jakou prioritu kraj vynakládá a jak se problematice věnuje, je Liberecký kraj výjimečný. Není obvyklé, že by kraj z hlediska objemu dotací, z hlediska toho, jak se cíleně věnuje dopravní výchově, prevenci i otázce nehodových lokalit, takto pracoval a bral to za své, a nespoléhal jen na stát, jak tomu je právě v tomto kraji,“ popsal Tomáš Neřold.

Negativní trend zaznamenává Liberecký kraj v celorepublikovém srovnání u seniorů jako obětí nehod, ale i seniorů řidičů nad 65 let jako viníků nehod. Významná je i nehodovost z důvodu nevěnování se řízení.

„Za prvních devět měsíců letošního roku se stalo na silnicích v Libereckém kraji bezmála 3800 nehod, což je oproti stejnému období loňského roku nárůst o téměř tři sta. Letos při nehodách za devět měsíců zemřelo 16 lidí, což je o osm lidí více než vloni ve stejném období,“ uvedl Vladimír Stránský, vrchní komisař odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Libereckého kraje.

Dodal, že policie plánuje nejrůznější bezpečnostní akce, kontroly věnování se řízení, vytipovává i nehodové lokality a řeší je se správci silnic.

Jan Chalas ze společnosti DataFrieds přiblížil další data k nehodovosti v Libereckém kraji. Zmínil, že například cyklisté a elektrocyklisté způsobují v dopravě spoustu problémů.

„Liberecký kraj patří na přední příčky i ve statistice nehod zaviněných srážkou se zvěří. Nejhůře na tom je okres Česká Lípa, kde je za posledních deset let evidováno 17 600 nehod.“

Dopravní expert Martin Landsfeld pak v rámci interaktivní prezentace představil riziková místa v regionu, a to jak vyřešené úseky, tak připravované investice. V hlavní části programu přišlo na řadu představení top deseti míst vytipovaných na základě dat a analýz, která jsou napříč Libereckým krajem těmi nejrizikovějšími (viz. infobox níže).

Ilustrační foto. Nehoda.
Tragická bilance na silnicích Libereckého kraje. Za týden zemřeli tři řidiči

Jde třeba o křižovatky ve městech, kde je velmi hustá doprava, nebo o některá místa převážně na silnici I/35. Mezi nejrizikovějšími místy, která je třeba řešit, se objevila i křižovatka silnic Rýnovická a Riegrova v Jablonci nad Nisou. V jejím případě David Pauk, bezpečnostní auditor společnosti RSE Project, ukázal možné způsoby, jak by bylo možné tuto křižovatku změnit tak, aby byla bezpečnější.

Rychlost řeší úsekové měření

Prezentace účastníkům konference představila také přínosy úsekového měření rychlosti, které lze nastavit od pár set metrů do několika kilometrů.

„Měří jedno i dvoustopá vozidla po celé šířce komunikace stejně jako úsekovou a okamžitou rychlost či jízdu na červenou. Rozlišitelnost SPZ je až 96 procent. Po zahájení měření došlo ke snížení počtu přestupků na desetiny procenta,“ vysvětlil Jan Honzek ze společnosti Emoemont.

Celou libereckou dopravní konferenci nakonec hodnotil moderátor akce a šéfredaktor Deníku Extra Martin Pleva: „Setkání považuji za velmi povedenou a přínosnou akci. Zástupci policie se znalostí jednotlivých míst upozorňovali na rizikové situace a přinášeli i návrhy řešení. A účastníci konference z řad správců silnic pak reagovali věcně a živě na všechny připomínky. Bylo vidět, že doprava v kraji je bedlivě sledovaná a že se tu v této oblasti hodně dělá pro to, aby cesty byly bezpečnější“.

Top 10 rizikových míst v Libereckém kraji

1) LIBEREC – Liberec a připojovací pruh na mimoúrovňové křižovatce Doubí – 50 nehod, 12 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 7 milionů Kč

2) LIBEREC – Liberec a silnice I/35 kolem vozovny a nádraží – 34 nehod, 7 zraněných – nejčastější příčina nehod: nesprávný způsob jízdy – škody podle pojišťoven přes 4,5 milionu Kč

3) LIBEREC – Paceřice a úsek silnice I/35 – 31 nehod, 15 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 9 milionů Kč

4) LIBEREC – Svárov a mimoúrovňová křižovatka na silnici I/35 – 31 nehod, 15 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 5,5 milionu Kč

5) LIBEREC – Mlýnice a oblouk na silnici I/13 Frýdlantská – 27 nehod, 28 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 6 milionů Kč

6) LIBEREC – Liberec a oblouk silnice I/35 u průmyslové zóny sever – 24 nehod, 6 zraněných, 2 úmrtí – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 6 milionů Kč

7) ČESKÁ LÍPA – Chlum a oblouky silnice č. 9 – 20 nehod, 14 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 5,5 milionu Kč

8) JABLONEC NAD NISOU – Rádlo a odbočka ze silnice I/65 – 16 nehod, 9 zraněných – nejčastější příčina nehod: nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky – škody podle pojišťoven přes 3 miliony Kč

9) JABLONEC NAD NISOU – Jablonec a křižovatka silnic Rýnovická a Riegrova – 14 nehod, 8 zraněných – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazové značce Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven přes 1 milion Kč

10) SEMILY– Kořenov a křižovatka silnic I/10 a I/14 – 7 nehod, 7 zraněných – nejčastější příčina nehod: nedání přednosti proti příkazové značce Dej přednost v jízdě – škody podle pojišťoven bezmála 1,5 milionu Kč

Daří odstranit, opravit nebo zlepšit to, co je potřeba, říká Vladimír Stránský

Vladimír Stránský, vrchní komisař odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Libereckého krajeVladimír StránskýZdroj: Jiří MacekSituace s dopravními problémy se v Libereckém kraji lepší. Čím to je?
Myslím si, že na základě prohlídky silniční sítě ze strany policie i správců komunikací dochází k včasnému zmapování problematiky, jako například jsou závady ve sjízdnosti, staré dopravní značky, výtluky a další. Díky iniciativě dochází k postupnému odstraňování a nápravě. V tomto směru úzce spolupracujeme, daří se nám to jak ze strany ŘSD. tak krajské Správy silnic Libereckého kraje.

Kolik lidí u vás na policii v této problematice pracuje?
Každý okres či územní odbor má dva dopravní inženýry, tedy jich je osm. Já mám na starost i silnice první třídy, celkem tedy devět policistů kteří evidují, analyzují dopravní nehody, spolupracují s dalšími kompetentními pracovníky.

Zaznělo jasně, že potíže na silnicích způsobuje, nárůst dopravy, zima, cyklisté, elektrokola, senioři. Jedna věc je tedy stav silniční sítě, ale pak jsme tu my, řidiči…
Samozřejmě, řidič svůj podíl také má. My jako dopravní inženýři se snažíme, aby dopravní prostor byl čitelný. Na řidiče působíme díky BESIPu, policii, týmu pro bezpečnost, kraji a prostřednictvím preventivních projektů. Tuto problematiku předáváme všem účastníkům silničního provozu. Je ale na nich, zda si to uvědomují nebezpečnost a budou se podle toho v dopravě chovat.

Jste aktivní řidič, bydlíte v Liberci, takže dopravní situace v kraji znáte dobře. Když řídíte, pozorujete, co se kde vyskytne, co by bylo třeba napravit? Jinak řečeno, jste profesně postižen?
Ano, je to tak. V rámci Libereckého kraje nemám problém si dotyčný okamžik zapamatovat. Když jedu dále, zastavím na benzince a tam si zapíšu poznámku. Případně si místo označím v chytrém telefonu. A ve voze mám kameru a natáčím si to.

Vaším úkolem a posláním je zlepšovat problematická místa. Když se to podaří a vy jedete kolem, vnímáte tohle místo, nebo je vaše pozornost zaměřeno spíše na další problémy?
Každý dopravní inženýr má uložené v hlavě, jak vypadá bezpečný dopravní prostor. Když se nám podaří vytvořit dobrou silnici, stejně máme úsek pod kontrolou, může se tam objevit nová reklama, poškozená dopravní značka.

Z čeho máte v této oblasti dobrý pocit?
Že to, na co upozorňujeme, že je nebezpečné a je potřeba to napravit, se daří odstranit, opravit, zlepšit. Díky tomu, jaký je přístup ŘSD Liberec, krajské Správy silnic Libereckého kraje a dalších subjektů, se to daří. Opravdu nás zástupci obcí a organizací vyslyší, snaží se to řešit. Nesetkal jsem se s negativní odezvou, že by odmítali problém řešit.