Náročná škola a práce k tomu. Medici zažívají těžké časy
Hodně náročné časy zažívají v covidové době medici, kteří během svého obtížného studia navíc vypomáhají ve zdravotnických zařízení. Ačkoliv se studenti ze všech sil snaží zvládat obě role na sto procent, podle univerzity je současná situace dlouhodobě neudržitelná. Studentům tak hrozí prodloužení akademického roku či celého studia.
Jedním z mediků, kteří v rámci pracovní povinnosti nastoupili do nemocnice je Pavel Říha. Student 5. ročníku Všeobecného lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové vypomáhá aktuálně v hradecké fakultní nemocnici na JIP 1 společně s dvěma dalšími mediky.
Za normálních okolností jde o chirurgické oddělení, teď se z něj ale podle jeho slov pomalu, ale jistě stává JIP covidová. O tom, jak náročná je pro studenty medicíny výpomoc v nemocnici, by Pavel Říha mohl dlouze vyprávět. Sám tráví v nemocnici každý týden čtyři dny. Střídají se mu dvanáctihodinové a osmihodinové směny, denní i noční. A nejde jen o časové vytížení.
Náročná práce
Práce je pro mnohé studenty náročná i psychicky. Sám Pavel je podle svých slov v dobré psychické pohodě. „Pro některé mediky je ale tahle situace kritická, protože pracují s lidmi, kteří možná umřou. Zažíváme opravdové dění v nemocnici, mně to problém nedělá,“ zmiňuje se. Sám už ve své dočasné práci zažil péči o člověka, který covidu následně podlehl. „Člověk to musí brát jako součást práce a nepřipouštět si to,“ vysvětluje Pavel Říha.
K odbornější činnosti se Pavel jako student nedostane, na oddělení zastává víceméně sanitářskou práci. Profesně mu jako nastávajícímu lékaři sice do budoucna příliš nedá, i tak si ale myslí, že je to dobrá zkušenost. Pokud má ranní směnu, přichází Pavel do nemocnice už v šest hodin ráno, je přidělen k určitému boxu, o který se zbytek dne stará a pomáhá v něm. Často polohuje pacienty s nadváhou, se kterými nejsou schopné manipulovat samy sestřičky. Podstatnou součástí jeho práce je i zajištění pacientovy hygieny, která zabere průměrně dvě hodiny. „Jen po této práci vylézáme tak splavení, že se musíme hned umýt a celí převlíknout,“ přibližuje náročnost takové práce.
Školu dohání Pavel o pauzách přímo na oddělení nebo doma po příchodu z nemocnice. Jednotlivé katedry podle něj vycházejí studentům vstříc a přednášky jim nahrávají. Ačkoliv si sám uvědomuje, že jeho absence na určitých předmětech se musí někde projevit, snaží se vše skloubit a stíhat jednotlivá zadání. Jenže pro mnohé studenty je taková situace extrémně náročná. A hrozí jim, že kvůli koronakrizi se jim jejich studium protáhne.
Neslučitelné se studiem
Podle mluvčí hradecké lékařské fakulty Pavly Sedlářové je několikaměsíční pracovní povinnost studentů neslučitelná se studiem. V takovémto rozsahu bude podle ní univerzita zvažovat prodloužení akademického roku či studia obecně. Nastavení akademického roku o dva měsíce by Pavlovi nevadilo. Opakovat ročník však striktně odmítá: „My nemůžeme za to, jaká je situace. Snažíme se ze všech sil. Stíháme pomáhat i studovat.“
Pavel stejně jako další studenti doufá, že současná krize brzy pomine a on se bude moct opět naplno věnovat studiu. Lidem, kteří bojkotují pravidla, by mladý medik vyřídil jediné. „Kdyby viděli, co vidíme každý den my, tak by opatření dodržovali. Ne kvůli nám, lidem v první linii, ale především kvůli starším spoluobčanům, kterým mohou svým přístupem nesmírně ublížit," říká Pavel Říha.
Autor: Tomáš Kulhánek, Christine Havranová.