Osada Jizerka v Jizerských horách je mezi astronomy vyhlášená. V roce 2009 tam vznikla Jizerská oblast tmavé oblohy. Jde o první mezinárodní park tmavé oblohy na světě.

Jenže o skutečně tmavé obloze si i na Jizerce mohou nechat jen zdát. Čím dál víc se totiž i tam projevuje světelné znečištění z obřích skleníků na pěstování rajčat, které se nacházejí v polské Bogatynii u elektrárny Turów.

SNÍMKY Z PŘÍSTROJE VIIRS, který je umístěn na družici Suomi NPP. Družicové snímky vyjadřují intenzitu světla jdoucího vzhůru ze zemského povrchu. Světelné znečištění způsobené skleníky je na srovnávacích snímcích z roku 2014 a 2015 dobře patrné

Jak už Deník informoval, skleníky na česko-polsko-německé hranici zabírají plochu 10 hektarů a na rajčata a okurky se v nich svítí 24 hodin denně. Zatímco podle společnosti Citronex, která skleníky provozuje, jde o o službu zákazníkům, aby čerstvá rajčata měli i v zimě, Klub astronomů Liberecka v tom vidí naopak obří zdroj světelného smogu. Ač mají skleníky rozlohu zmíněných 10 hektarů, vydávají ze sebe víc světla než stotisícové město. „Ve spolupráci s Němci zahájíme měření jako podklad pro další jednání. Obrátíme se i na naše polské kolegy z univerzity ve Wroclavi, kteří s námi spoluzakládali Jizerskou oblast tmavé oblohy. Chceme vyvolat česko německo polské jednání. Jedná se totiž o jeden z nejvýraznějších zdrojů světelného znečištění v Evropě," uvedl Ladislav Dvořák z Klubu astronomů Liberec. Jak moc úspěšná jednání budou, je ale otázkou. O světelném znečištění noční oblohy se sice v poslední době mluví stále víc, příslušná legislativa ale k tomu není.

„Zatím jsme nestudovali polské zákony, ale i v ČR je téměř nemožné donutit podnikatele, aby redukovali zdroje světelného znečištění. Žádný zákon, který by to mohl omezit, neexistuje," uvedl Dvořák. To potvrzuje i hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Budeme hledat cestu, jak to řešit. Teď budeme za Liberecký kraj psát dopis pro polskou velvyslankyni u nás a pro našeho velvyslance ve Varšavě, zda by nemohlo proběhnout jednání k této záležitosti. Ty skleníky se mají dále rozšiřovat, mluví se až o 100 hektarech, což je desetinásobek toho, co tam stojí dnes. A když si představím výši investic, kterou to bude stát, tak nějaké odstínění by v tomto případě vyšlo tak na jedno procento z té částky. Je to opravdu jen o vůli vlastníka, jak se chce chovat ke svému okolí," uvedl hejtman Půta.

V německém Hirschfelde, které stojí hned u polské elektrárny, už si z mysticky zbarvené oblohy starosta Bernd Müller nic nedělá. „Je to dobré opatření proti zlodějům v noci. Všechno je vidět, vše je osvětlené, lidi si tak nějak zvykli," říká s nadsázkou. Podle astronomů je ale míra světelného smogu natolik veliká, že je nutné ji zařadit po bok takových problémů, jako je znečištění atmosféry, vody a půdy chemickými látkami.