Rodina Plívova odmítla v Chuchelně vstup do JZD, musela odevzdávat nesplnitelné dodávky a hrozilo jim se z rodinného statku. Otec rodiny to neunesl a pokusil se o sebevraždu. Železnický farář Josef Kordík nechtěl kázat prázdná slova, proto se rozhodl podepsat Chartu, zapojit se do disentu a podporovat nespravedlivě stíhané.

Nejen tyto příběhy pamětníků představilo včera v kině Jitřenka několik desítek žáků semilských základních škol a gymnázia v rámci projektu Příběhy našich sousedů, který realizuje Post Bellum a město Semily. Školáci půl roku zpovídali pamětníky ze svého okolí a natáčeli jejich vzpomínky. Z nahrávek a archivních materiálů, které získali při návštěvě archivu, se jim podařilo zpracovat životní osudy šesti pamětníků z Pojizeří. Žákům se tak podařilo zaznamenat další svědectví o našich dějinách, která se stanou součástí sbírky Paměť národa. „Podmínky v tý base to ani snad nebudu… V těch Valdicích (…) to byla normální hala, kde nás bylo sto padesát. Sto padesát nás bylo, dá se říct, na jednom podlaží. Třípatrový postele, zima jako v morně, protože my jsme nastoupili v prosinci a v lednu byly možná dvacetistupňový mrazy. Vokna rozbitý. Byly tam čtyři záchody a čtyři kohoutky na vodu a víc nic, " říká v nahrávce žáků Gymnázia Ivana Olbrachta Stanislav Doubek.

Dětem svůj příběh vyprávěl i syn kulaka Josef Plíva, Bohuslava Alena Vojtíšková, která šest let čekala na svého manžela odsouzeného za velezradu, kněz a disident Josef Kordík, pan Kolzrt a Hlava, kteří zažili šikanu minulého režimu na vlastní kůži.

Prostřednictvím osobního setkání se žáci seznamují s některými fenomény moderních dějin a tak mohou porozumět životu ve dvacátém století. Během zpracovávání vzpomínek si semilští žáci také na vlastní kůži vyzkoušeli práci dokumentaristů. Pod vedením profesionálů natáčeli o životě pamětníka filmové dokument nebo navštívili studio v Českém rozhlase v Praze, kde připravili rozhlasovou reportáž.

Výsledky své půlroční práce i osudy lidí, kterým naslouchali, představili včera odpoledne v kině Jitřenka, které je partnerem akce. Pro nejlepší týmy, které vybrala odborná porota z řad učitelů, historiků a novinářů, měli pořadatelé připraveny ceny.

„Žáci se do své práce často zcela ponořili, bádali v archivech a vyhledávali informace doplňující vzpomínky pamětníků. Jedna z reportáží je dokonce doprovázena skladbou, kterou si nacvičili a nahráli samotní žáci," říká vedoucí vzdělávacího projektu Hana Hniličková ze společnosti Post Bellum. V ČR žije posledních 921 válečných pamětníků. Pomozte zachránit jejich příběhy, než zmizí navždy. Podpořte sbírku Paměť národa na www.pametnaroda.cz.