Tak například podle deníku The Guardian tu bylo stejné množství skleníkových plynů jako v současnosti naposledy v době, kdy na Antarktidě nebyl žádný led, hladiny moří byly o 40 metrů výše, na území Sahary se rozprostírala travnatá savana a na zemi nebyli žádní lidé. Hodnoty oxidu uhličitého, neboli CO₂, v atmosféře totiž poprvé v dějinách lidstva překročily hranici 400 ppm (400 částic CO₂v milionu částic atmosféry). Naměřila je laboratoř na havajské sopce Mauna Loa.

Na vrcholu této sopky se koncentrace plynu měří už 55 let. Na počátku průmyslové revoluce v 19. století se hodnoty pohybovaly kolem 280 ppm. Před půlstoletím už množství oxidu uhličitého dosahovalo hodnoty kolem 315 ppm. V posledních desetiletích pak bez přestávky stoupalo.

Většina vědců považuje skleníkové plyny za příčinu globálního oteplování. Ze 63 procent se na něm podle vědců podílí CO₂, podstatný vliv ale mají i oxidy dusíku nebo metan.

Podle studií se tání ledovců zrychluje

Ledovce v tropické části And mizí nejrychleji za posledních 300 let. Uvádí to studie v odborném časopise The Cryosphere. Od 70. let minulého století se zmenšily o 30 až 50 procent. Experti tvrdí, že za ubýváním ledu může zvýšení průměrné teploty, která prý mezi lety 1950 až 1994 stoupla o 0,7 stupně Celsia.

Autoři studie zkoumali údaje o asi polovině všech andských ledovců, které jsou zdrojem pitné vody pro miliony lidí v Latinské Americe. Vědci míní, že ledovce mizí všude v tropických Andách, tání je však patrnější u menších ledovců v nižších nadmořských výškách.

Podle výzkumníků se objem srážek v regionu v posledních desetiletích nezměnil a nemůže se tak na ústupu ledovců podílet. Kdyby však charakter srážek dál zůstával neměnný, mohly by se tyto oblasti v budoucnosti potýkat s nedostatkem vody.

V Arktidě i jinde ve světě sleduje led americké NSIDC. Ledovce po celém světě ustupují od začátku 20. století. Himálajské ledovce jsou však prozkoumané relativně málo a podle některých zpráv by naopak mohly nabývat na hmotě.

Ubývá i led v Arktidě

Jen pět let zřejmě vydrží poslední rekord tání ledu v Severním ledovém oceánu. Podle vědců, kteří led zkoumají, může za změnu klimatu jednoznačně lidská činnost.

„Nový denní rekord padne pravděpodobně do konce srpna," řekl pro agenturu Reuters Ted Scambos, pracovník amerického U. S. National Snow and Ice Data Center (NSIDC), které sleduje led v Arktidě a jinde po světě.

Poslední údaje totiž ukazují, že 13. srpna led pokrýval plochu, která měla o 483 tisíc kilometrů čtverečních menší rozlohu než ve stejný den v dosud rekordním roce 2007. Led v Arktidě má přitom tát až do poloviny či do konce září.

Množství ledu v Arktidě je důležité, neboť celá oblast funguje jako klimatizace, která značně ovlivňuje počasí po celém světě.

Podle Teda Scambose je nové rekordní tání jasným příznakem, že změnu klimatu způsobuje lidská aktivita, především emise skleníkových plynů jako je oxid uhličitý.