Artefakty minulosti tu lidé nacházeli už odpradávna. I to možná zavdalo příčinu ke vzniku pověsti o Přemyslu Oráčovi.

Z DOBY KAMENNÉ

Například roku 1987 během stavby dálnice archeologové objevili tábořiště lovců mamutů z doby před zhruba 14,5 tisíci lety. Nacházelo se na rozhraní katastrů obcí Stadice a Koštov, na jižním svahu vrchu Rovný.

Nacházely se tu kosti mamutů a ostatních zvířat. Co je však mnohem zajímavější, lovci, jenž tu nějaký čas tábořili, tu po sobě zanechali „dílnu" na výrobu kamenných nástrojů.

Všude se povaly úštěpky pazourků. I snad zapomenutý, nebo uložený na pozdější dobu, kožený pytlík s hotovými škrabadly a nožíky.

Naleziště se během podrobného zkoumání se tak naleziště zařadilo mezi nejdůležitější takzvaně mladopaleolitické lokality z období epigravettienu v Čechách.

Záchranný výzkum tehdy vedl jeden z neuznávanějších českých archeologů, docent Slavomil Vencl z Archeologického ústavu Československé akademie věd (dnes Akademie věd ČR).

AŽ K SLOVANŮM

V samotných Stadicích trval výzkum v letech 1987 a 1988 na pravém břehu Bíliny a částečně podél Radejčínského potoka. Z doby kamenné, období paleolitu až eneolitu prokázal dva sídlištní objekty lidu kultury nálevkovitých pohárů a tři kostrové hroby nomádů a chovatelů dobytka kultury šňůrovou keramikou.

Celkem zde bylo odkryto 426 archeologických objektů od eneolitu po raný středověk. Tedy k době Slovanů.

V roce 1989 opět při záchranných pracích během výstavby dálnice D8 archeologové objevili kostrový hrob kultury se šňůrovou keramikou.

Nález se nacházel na křižovatce silnic ze Stadic do Řehlovice a z Hliňan do Habrovan. Hrob byl označili jako objekt 28 a nálezy z něj spravuje Muzeum města Ústí nad Labem.

PŘEMYSLOVA OTKA

Mezi nejslavnější stadické nálezy patří ovšem takzvaná Přemyslova otka. Objevil ji nádeník Ignatz Honolke z Habří 20. října 1836, když ten den dopoledne kopal pod Volskou horou na pravém břehu Bíliny.

Zrezivělý kus železa, připomínající neobvykle velikou sekerku, od nádeníka získal stadický rychtář Franz Guth, jež Honolkeho ten den zaměstnal.

Nález by asi zmizel beze stopy, kdyby ho hrabě Kašpar Štemberk nepředal Společnosti českého musea a nestal se součástí prvního inventáře archeologické sbírky Národního muzea.

Přemyslova otka ale nakonec zmizela, či spíše se ztratila někde v depozitářích Národního muzea pouze z nákresu lze říci, že to s největší pravděpodobností byla laténská sekerka. Tedy nikoliv slovanského, ale keltského původu.