Seniorky stále pobírají v průměru o pětinu nižší penzi než senioři. Situace se nemění už léta. Loni sice průměrný starobní důchod žen vůbec poprvé překročil hranici 10 tisíc korun, pořád je to ale zoufale málo.

„Desetitisícový důchod? O tom si můžu nechat leda tak zdát," říká devětasedmdesátiletá Alžběta Šenkyříková. A má pravdu. Na tak vysokou penzi totiž loni dosáhly jen ženy, které měly před důchodem nadprůměrné platy. Ostatní na ni nedosáhnou ani při každoročním navyšováním penzí.

„Celková průměrná výše starobního důchodu v roce 2014 činila 11 075 korun, tedy o 105 korun víc než v roce 2013. Ženy pobíraly v průměru 10 050 korun, muži ale dostávali průměrně 12 259 korun měsíčně," říká Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která důchody vyplácí.

Vyšší plat znamená vyšší důchod

Ve výši důchodu se odráží počet odpracovaných let i výdělek, z něhož lidé platí odvody do důchodového systému. Protože ženy vydělávají v průměru o čtvrtinu méně než muži, odvádějí také méně. Pracují totiž v oborech a profesích s nižšími příjmy.

Podle výzkumů však mívají menší výdělky než muži, i když pracují na stejných pozicích.

Výše penze závisí i na délce mateřské dovolené, ovlivňuje ji také práce na částečný úvazek. Dopad má i to, že ženy odcházejí do důchodu dřív než muži.

Samota bez úspor je problém

S problémem, jak měsíc co měsíc vyjít s tak tenkým důchodem, se potýkají hlavně seniorky, které nemají našetřeno nebo žijí samy.

„Jsem sama, manžel zemřel už dávno. Musím počítat každou korunu, jinak bych s penězi nevyšla. Naštěstí mám rodinu, která mi pomáhá," dodává Alžběta Šenkyříková.

Chudoba starším ženám hrozí mnohem víc než mužům. Žijí totiž déle, takže často zůstávají bez partnera a veškeré náklady na živobytí nesou samy. Sociologové v takových případech hovoří o feminizaci chudoby.

Rozdílem mezi mužským a ženským důchodem se zabývala i důchodová komise expertů a politiků. Vládě navrhla opatření, že by se manželé o důchod mohli podělit.

Jejich odvody a vyměřovací základy pro stanovení penze by se mohly sečíst a rozdělit rovným dílem. Pomohlo by to setřít propad ve výši důchodů partnerů.

Podle odborníků na problematiku rovnosti je ale nutné zajistit stejné podmínky mužům a ženám už v zaměstnání. Srovnat by se mělo odměňování. Fungovat by měly také školky a další služby, aby mohli pracovat oba rodiče.

Přibývá zadlužených seniorů

Penzisté, kteří mají dluhy, mohou přijít o část svého důchodu. I ten lze totiž exekuovat jako jakýkoliv jiný příjem. Ale jen pokud přesahuje tzv. nezabavitelnou částku.

„V exekuci je pochopitelně pouze ta část, kterou lze zabavit. Každému důchodci musí zůstat takzvané nezabavitelné minimum, do kterého se započítává životní minimum a normativní náklady na bydlení," vysvětluje nezávislý finanční poradce René Skýpala.

Zabaveno za 1,5 miliardy

Počet zadlužených seniorů stále přibývá. Exekuční srážku na důchod mělo ke konci loňského roku 75 315 z nich. To je zhruba o 4 300 více než v roce 2013. Penzistům bylo loni v exekucích zabaveno celkem asi 1,5 miliardy.

„Za zhruba třetinou nařízených exekucí stojí drobné dluhy v řádu několika stokorun, jako jsou třeba pokuty dopravnímu podniku nebo městské policii, poplatky obcím za svoz odpadu či penále zdravotním pojišťovnám," říká mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

Podle ní není výjimkou, že jeden důchodce čelí dvěma nebo i více exekučním příkazům. Exekuci vždy zahajuje soud na návrh věřitele.