V roce 2019 převzala titul vítězky krajského kola soutěže Žena regionu a vloni přidala ke svým úspěchům i vítězství v celorepublikové soutěži Podnikavá žena roku 2020. Zajímá se také o politické dění a nebojí se projevit svůj názor. Kromě podnikání se snaží pomáhat opuštěným kočkám.

Zdroj: DeníkJak se vám a jiným drobným živnostníkům v stále nekončící „koronavirové době“ fungovalo?
Těžce. Co jiného říci. Od počátku jsme se potýkali se zákazem či výrazným omezením činnosti, na které stojí naše obživa a zároveň jsme museli snášet zvůli ze strany vlády, která nás odsunula na vedlejší kolej a ještě proti nám štvala veřejnost. Řeči typu, to je riziko podnikání, se kterým musíte počítat, máte mít rezervy shora pak papouškoval dav z řad zaměstnanců a všech, kdo nemůžou vystát samostatné myšlení a schopnosti živnostníka se postarat sám o sebe. V této době se natolik projevila neschopnost současné vlády vládnout, zmatečné příkazy a nařízení, že je až neuvěřitelné, že jsme si dokázali udržet duševní i fyzické síly. A osobně se vůbec nedivím těm, kteří nevydrželi. Ten tlak na podnikatelskou sféru byl a je nesnesitelný.

S jakými překážkami jste se musela v uplynulém roce vyrovnávat?
Překážek bylo a je stále spousta i v dobách klidných. Současná situace ale klade velké nároky především na psychiku. Jsou dny, kdy se mi nechce vstát a žít, ale pokaždé si řeknu, že tuhle radost jim neudělám. Ani těm nahoře, ani těm nepřejícím dole. Utáhnou smyčku kolem krku a maličko ji povolí, utáhnou ji více a ještě méně povolí. Pak už máte radost jen z toho, že můžete dýchat. A tady je čas si uvědomit, že se nemůžeme spokojit jen s takovým málem, to už bychom byli zpátky v totalitě. Máme právo svobodně dýchat, pracovat a žít ve svobodné zemi.

A konkrétně, jaké překážky jsou nejhorší?
Nevyzní to hezky, ale mám na mysli lidskou zlobu, udavačství, štvaní lidí proti sobě.

Přinesla vám tato krizová etapa v životě třeba i nějaká pozitiva?
Solidarita, sounáležitost, podpora mezi lidmi i podnikateli. Maličkosti jako to, že mi někdo nabídne, že bude prodávat mé zboží ve svém obchodě, když já nemůžu na trhy. To, že někdo jen tak přijde a přinese něco pro kočky. Nebo to, že nechám ošetřit cizího zraněného kocoura a požádám své zákazníky o pomoc, aby si nakoupili mé výrobky a já pak z toho zaplatila účet u veterináře. Pořád jsou mezi námi ti správní, dobří lidé a jim vážně moc děkuji, za všechno.

Můžete poodkrýt vaše plány do budoucna?
Plánů mám pořád hodně. Chystám se na několik malých akcí pro rodiče s dětmi u nás na zahradě, takže pomalu zakládáme bylinkovou zahrádku, připravujeme kvízy atp. Doma budujeme domácí muzeum životního stylu našich babiček. Dáváme dohromady malou expozici, kde bude možné nahlédnout do babiččiny kuchyně, ložnice, do kolébky s miminkem i do skříní a pěkně vybavené šperkovnice. Zatím vše ve fázi příprav, ale někdy v červnu uspořádáme nevelkou vernisáž pro kamarády a známé.

A nějaké další dlouhodobější plány?
V horizontu jednoho roku vidím možná nějakou menší prezentaci a přehlídku na některé z akcí Libora Uhlíka při příležitosti Lípafestu a věřím, že příští rok v březnu se konečně sejdeme při dalším ročníku Módní přehlídky aneb Když se hodí Koza DOGALA. Veškeré tyto plány zahrnují neustálou péči o náš malý kočičí útulek a samozřejmě podporu spolku Feliti kastruje. Pokud bude v mé moci a naskytne se mně příležitost, budu neustále upozorňovat různé činitele a politiky na problémy týrání zvířat, kočky nevyjímaje a zároveň bych ráda docílila větší podpory pro ekologicky udržitelné hospodaření s půdou a s krajinou. V loňském roce jsem se navíc zapojila do sbírky na vykoupení mokřadů a v mysli mi zůstala myšlenka, že je třeba takové aktivity podporovat i nadále.

Jak se podle vás dál vyvíjí program Feliti kastruje? Jak mu mohou lidé pomoci? 
Vývoj programu Feliti kastruje mě velice těší. Daří se v něm získávat sponzory pro krmný program, zakladatelka paní Pávková vyhrála několik soutěží vyhlášených ČSOB a tím získala další peníze na kastrace koček po celé republice. Když vezmu v potaz, že při druhém ročníku přehlídky měla za sebou 2,5 roku činnosti a počet vykastrovaných koček, toulavých či přišlých k někomu z ulice byl zhruba 1400 a nyní je jich již více než 6200, myslím, že je to velký úspěch. Velké množství koček, které nebudou na svět přivádět vysoké počty bezprizorních koťat. Považuji Feliti kastruje za dobře vedený a ráda ho podporuji prodejem vybraných výrobků či pohlednic, které mám k tomuto účelu zvlášť vytištěny. Program lze podpořit například zasláním dárcovské sms, informace najdete zde.

Co považujete za hlavní v tažení proti týrání zvířat?
Myslím, že absolutně nejhorší je nevšímavost a zavírání očí před skutečností. Každý z nás by měl vědět, že není možné nechat kohokoliv týrat zvíře. Nejen kočku nebo psa, ale jakékoliv zvíře. Týrání se prokazatelně děje i na jatkách a bohužel, i v útulcích. Tady bych byla pro častější a hlavně neohlášené kontroly ze strany krajské veterinární správy.

Kolik vy sama aktuálně doma chováte koček? 
Aktuálně máme koček 10. Na podzim 2019 jsme se ujali dvou opuštěných kočičích sestřiček a loni v lednu nás jeden z kocourů opustil. Ačkoliv vypadal zdravě, zřejmě mu nevydrželo srdíčko. Je to jako u lidí, co si v životě nastřádáte, to se vám nakonec zúročí. Jsem ráda, že jsme mu mohli dát čtyři roky spokojeného života u nás.

Jste opravdu hodně aktivní žena, nesměřujete k vstupu do politiky?
Pokud by moje slova a názory snad vyzněly tak, že se chystám jakýmkoliv způsobem vstoupit do politiky, tak ne, nechystám. Ale pošťuchovat politiky můžu :-)

A na závěr, jak tedy vy sama vnímáte a hodnotíte současnou politickou situaci v našem státě?
Současnou politickou situaci vnímám jako zoufalou. Lidé jsou zmatení a naštvaní z neprůhledných vládních nařízení, z rychlých změn v rozhodování. Prezident, který by měl nad tím vším stát a vzhledem k svému věku být zkušeným moudrým politikem, situaci uklidňovat, být lidem oporou a tím, kdo zachová klid, dá lidem pocit, že není nic ztraceno, že se vše zlepší… Tak tento člověk se chová jako zlý výrostek Hubert, štve proti sobě strany, jednotlivé členy této společnosti a vytváří dojem, že vlastně správně být na všechny naštvaný. Jsem z toho smutná. Už druhý prezident, který naší zemi nedělá dobrou vizitku.  V posledních prezidentských volbách jsem tolik doufala, že budeme mít v čele diplomata, politika, který naši zemi opět pozvedne a bohužel, máme "tohle" a na místě premiéra, který vykazuje známky psychopatie a pohybuje se na hraně zákona. Věřím, že nové volby přinesou změnu, i když už předem nové vládě nezávidím. Nepopulární kroky, které bude muset muset podniknout, aby země splácela dluhy vzniklé za doby coronakrize. Kroky, které povedou k tomu, aby se současní vládní představitelé dostali před soud za vše, co spáchali i nenávist, která se zvedne ze strany všech, kdo jsou zvyklí od státu přijímat a mají ho za dojnou krávu. Čeká nás mnoho let, kdy se budeme z tohoto marastu vzpamatovávat. Všichni budeme platit.