Vařit chutně a zdravěji, trend kterého se školní jídelny po tradované bídě minulých let chytly. Ve školní jídelně Základní školy v Dubé dokonce jaksi předbíhají dobu, a místo takzvaným spotřebním košem daného jednoho dne bez masa, předkládají svým strávníkům vegetariánskou stravu hned dvakrát v týdnu.

Už loni místní kuchařky dostaly titul Zdravá školní jídelna. "Chceme být ještě lepší než jsme," říká zástupkyně ředitelky Základní školy v Dubé Jana Mašková. Školní jídelna se proto přihlásila do projektu Skutečně zdravá škola.

Policie. Ilustrační foto.
Policisté zachránili život seniorovi, který zkolaboval

V pondělí 15. května přijela do kuchyně lektorka Kateřina Halamová. Místní kuchařky seznámila s jídly neobvyklých názvů. „Uděláme si jáhlový knedlík plněný pehem, vývar z odřezků zeleniny s mořskou řasou, zapečenou dýni s uzeným tofu, dýňové pyré s cizrnou, uvaříme si šťouchané brambory s jáhly, a ukážeme si takovou zeleninovou daliu, sladký jáhelník a různé saláty.“ říká během promíchávání zvláštní hmoty lektorka.

"Dají se takové nezvyklé suroviny vůbec běžně koupit?" padá můj první dotaz. "Běžní dodavatelé tohle asi neprodávají. Myslím, že snad pehe už je sice běžně v nabídce, ale my máme dodavatele, kteří jsou tyto ingredience schopni školním jídelnám dodat," říká Kateřina Halamová, a uvádí nekolik názvů firem, převážně s "eko", "bio" nebo "country" v názvu.

Kromě prezentace zboží "alternativních" dodavatelů, provází projekt vítaná tendence nahradit průmyslová dochucovadla přírodními produkty. "Musíte se s tím naučit pracovat," radí s použitím přírodních dochucovadel Halamová.

Barevné kontejnery na tříděný odpad jsou v dnešní době součástí všech měst a obcí. Jejich obyvatelům jde separování odpadů dobře, což dokazuje i řada ocenění a uznání.
Za odpady nic neplatí, přesto třídí

Velká revoluce ale hned tak nepříjde, strávníci jsou konzervativní. "Do toho co je nové většinou nechtějí moc chodit, ale když se něco zařadí do jídelníčku, prostě si na to zvyknou," říká ředitelka ZŠ Dubá Jindřiška Skalická, a zároveň přidává příměr. "Malým dětem musíte dát jídlo alespoň patnáctkrát, než jej přijmou za své. Tady je to podobné. 'Jé zase čočka,' a milion dalších řečí," povzdechne si. Dojídat jídlo mladé strávníky ale už dávno nenutí. "Trhá mi srdce, když vrátí pečené kuře s bramborovou kaší, co víc už by mohli chtít?" táže se Jindřiška Skalická.