Biologickou rozmanitostí (biodiverzita) se rozumí pestrost genů, rostlinných a živočišných druhů a ekosystémů, které tvoří život na naší planetě. V současnosti dochází k soustavnému ubývání biodiverzity, což má závažné důsledky pro přírodu i pro život člověka. A tak se různé mezinárodní organizace snaží zachránit co se dá.

Hlavními příčinami jsou totiž změny, které zasahují přírodní stanoviště. Tyto změny vyvolávají systémy intenzivního zemědělství, výstavba, důlní činnost, nadměrné využívání lesů, oceánů, řek, jezer a půdy, znečištění a stále více také globální změna klimatu.

Změna podnebí a další následky

Ačkoli se ekosystémy v minulosti přizpůsobovaly měnícím se podmínkám prostředí, současná rychlost a rozsah změn globálního ekosystému (biosféry) nemají v zaznamenaných dějinách lidstva obdoby. Podle názorů některých odborníků bude změna podnebí s velkou pravděpodobností nevratná ještě tisíc let poté, co se podaří zastavit emise oxidu uhličitého. Předpokládá se, že v tomto století se průměrná teplota Země bude zvyšovat ještě rychleji než kdykoli v uplynulých 10 000 letech.

Přestože biosféra představuje složitou a přitom vysoce dynamickou soustavu s přehršlí přímých a zpětných vazeb mezi jednotlivými prvky, je zřejmé, že změna podnebí ovlivní biologickou rozmanitost na jejích třech základních úrovních geny/jedinci, populace/druhy,společenstva/ekosystémy/krajina.

Podle závěrů rozsáhlého projektu Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA) se do konce 21. století stane změna podnebí nejdůležitějším činitelem působícím na biodiverzitu (český přehled Jan Plesník 2007, Vačkář et al. 2008). Na druhé straně odpovídající péče o biodiverzitu může dopady klimatických změn na fungování ekosystémů a lidskou společnost do určité míry zmírnit a napomoci lidské civilizaci se jim přizpůsobit.

Podivuhodní živočichové

Aye-aye
Tento živočich pochází z Madagaskaru a je největší noční poloopicí na světě. Je také zajímavý svou unikátní metodou v hledaní jídla. Pomocí sluchu hledá ve stromě červy, pak vyhlodá do stromu díru a zasune tam prodloužený prostředníček, pomocí kterého červa vytáhne.

Axolotl
Představitelé tohoto druhu pocházejí z jezera u Mexico City. Axolotlové jsou často zkoumáni při vědeckých výzkumech, protože mají schopnosti regenerovat tělesné části.

Dugong
Dugong nebo také moroň indický z řádu sirény je savec žijící u dna v mělkých mořských zátočinách. Měří dva a půl až tři metry a váží kolem dvou set kilogramů.

Krtek hvězdonosý
Krtek hvězdonosý se vyskytuje ve východní Kanadě a na severovýchodu Spojených států. Žije ve vlhkých nížinných oblastech a živí se malými bezobratlovci, vodním hmyzem, červy a měkkýši. Jako náruživý plavec se zdržuje podél říček a rybníků.

Muntžak chocholatý
Muntžak je nejstarší známý rod jelena. Současné druhy obývají jihovýchodní Asii. Výrazné špičáky používají k teritoriálním bojům.

Narval
Narval je arktický kytovec, jeden ze dvou druhů narvalovitých (tím druhým je běluha severní). Nejviditelnější charakteristikou narvalího samce je jeho výjimečně dlouhý řezák, který vyčnívá z levé půlky jeho horní čelisti a vytváří levotočivou šroubovici.

Nártoun

Chodidla nártounů mají značně prodloužené nártové kosti, což určilo jejich pojmenování. Jsou hmyzožraví, chytají hmyz tak, že na něj skočí. Je známo, že loví také hady a ptáky. Když skáčou ze stromu na strom, jsou nártouni dokonce schopni chytit ptáka za letu.

Pláštník malý
Toto zajímavé růžové zvířátko je nejmenší příslušník čeledi pásovcovitých. Měří pouhých 120 150 mm (včetně ocásku) a žije v Jižní Americe.

Co je úmluva a systém CHM CBD?

CHM CBD je zkratka pro anglický termín Clearing-House Mechanism of the Convention on Biological Diversity (Informační systém Úmluvy o biologické rozmanitosti).

Cílem CHM CBD je především zabezpečit a usnadnit vědecko-technickou spolupráci v oblasti ochrany biologické rozmanitosti uvnitř a mezi státy, rozvinout globální mechanismus pro výměnu a sjednocování informací o biologické rozmanitosti a také vyvinout nezbytné personální a technologické zajištění systému.

Myšlenka založení informačního systému vznikla již v roce 1994. Tento závazek podpory a výměny informací a spolupráce v oblasti ochrany a udržitelného využívání biodiverzity vyplývá zejména z článku 18 Úmluvy. Za Českou republiku byla národním koordinátorem informačního systému jmenována Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.