„Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady zejména na osoby nebo rodiny s nedostatečnými příjmy, mezi které patří senioři, osoby se zdravotním postižením a rodiny s malými dětmi,“ konstatuje v návrhu.

Podle druhu bytu

Měsíční náklady se stanovují podle počtu osob v domácnosti a velikosti bydliště. Pro nájemní byty by se měly podle návrhu zvednout o 234 až 811 korun, v družstevních a vlastních bytech pak o 202 až 501 korun. Upravují se i částky za pevná paliva a za náklady srovnatelné s nájemným. Ministerstvo práce odhaduje, že kvůli změně – kterou mu předepisuje zákon – státní rozpočet vydá na dávky na bydlení navíc 335 milionů korun.

V Česku se vyplácejí dvě dávky na bydlení – příspěvek a doplatek. Loni se na ně do konce září vydalo 7,3 miliardy korun, letos za stejné období 6,6 miliardy.

Pokles výdajů na sociální dávky, a to nejenom ty na bydlení, ale třeba i příspěvku na živobytí, je v Česku dlouhodobý.

Boj o minimum

Podle odborníků je důvodem poklesu výdajů současný ekonomický vývoj, kdy má práci téměř každý, kdo je zdravý a chce něco dělat.

Ale je ještě jeden důvod. Už sedm let se totiž nezvyšovalo existenční a životní minimum, z nějž se řada dávek vypočítává. Zvyšují se tak důchody a řada seniorů má vyšší příjmy. Rostou ovšem i náklady, ale oni kvůli nízkým minimům na dávky nedosáhnou. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) je chtěla zvýšit, ale nepovedlo se to.

„To je určitě problém,“ říká Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení. MPSV podle něj navíc chystá úplně novou koncepci dávek na bydlení, v jejichž rámci chce stanovit nový strop pro výpočet dávek na bydlení. „Ministerstvo pro místní rozvoj si nechalo vypracovat model nájemních cen s tím, že je seřadila do deseti úrovní,“ uvádí Lesák s tím, že si MPSV zatím pro strop vybralo tu nejnižší a polovina příjemců dávek na bydlení by o ně mohla přijít.

Kdo má nárok na příspěvek
Na příspěvek má nárok vlastník nebo nájemník, který je v bytě trvale hlášený, pokud mu na pokrytí nákladů na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi normativem a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. Doplatek má dorovnat výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí. Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 metrů.