„V patnáct hodin nastoupili do vozů a tři hodiny v nich čekali, než vlak z nádraží vyjel. Jen z Jablonecka bylo od ledna do října 1946 vysídleno 37 820 Němců v 31 transportech," říká Christa Petrásková. Ta spolu s Petrou Laurin a Irenou Novákovou napsala knihu Osudy Němců z Jizerských hor v letech 1945 48. Na pultech knihkupců se objeví začátkem února.

„V Německu museli vysídlení Němci nejdříve na několik týdnů do karantény, pak byli rozřazeni do nových domovů. Ale o slovu domov nemohla být řeč, starousedlíci neměli o hladové a chudé sousedy zájem a často jim to dávali najevo. Nejhůř ale na tom byli odsunutí antifašisté, místní Němci je doslova nesnášeli a říkali jim „ti rudí". Myslím, že to schytali víc než jiní odsunutí," pokračuje Petrásková. Sama je potomkem německé rodiny ze Mšena. Protože ale maminka byla antifašistkou, směli tu zůstat. Zbytek rodiny odvezly transportní vlaky. „Organizovanému odsunu předcházel ten divoký. Bylo to po projevu prezidenta Beneše, kdy řekl, že majetek Němců je konfiskován a patří českému lidu. Přijely sem hordy lidí s náklaďáky, měly vyhlídnuté domy bohatých Němců, ty odváželi do Žitavy, nechávali je na polích a dům zabavili. To se nelíbilo spojencům a tak začala příprava organizovaného odsunu," vypráví paní Christa, které byly na konci války čtyři roky.

„V knize jsme se snažily shrnout historická fakta. Jen sběrných táborů bylo na Liberecku několik, nejhorší byl v Proseči, ten byl pro těžce nemocné, tam nikdo nechtěl. Každému bylo jasné, že jakmile půjde do Proseče, je to konečná," říká spoluautorka Petra Laurin s tím, že čtenář najde i příběhy konkrétních lidí, kteří tady žili a skončili v odsunu. „Spousta odborníků hlavně z bižuterního průmyslu tady směla zůstat, jen na Jablonecku to bylo 6875 lidí, nejvíc pasířů a sklářů. Ti se pak ve velkém stěhovali do Německa v letech 1963-65, předtím se ale museli vykoupit a taky nesměli dva roky pracovat v průmyslu," dodává Petrásková