Štafeta, kterou tvoří osm tisíc běžců, odstartovala 19. května, prokřižovala celé Britské království a dnes – v den slavnostního zahájení – se završí její pouť dlouhá 12 800 kilometrů.

Podél celé Upper Street se od čtvrtečního rána houfovaly davy nadšenců, kteří chtěli alespoň na chvíli zahlédnout na vlastní oči olympijský oheň. Fanoušci s vlaječkami lemovali chodníky, vyhrávaly kapely. Vše bylo připraveno na velkou slávu.

Jako předvoj ulicemi nejprve projely policejní hlídky na motocyklech. Poté následoval malý alegorický průvod. Vedl ho velký modrý autobus s roztleskávačkami, hned za ním byl červený, vzápětí následovaný zeleným. Řidiči nadšeně mávali a zdravili plné ochozy. Bouřlivý potlesk vyvolal běžec v černém, který vskočil nečekaně z davu a v ruce držel falešnou papírovou pochodeň.

Pravý ohňonoš naštěstí vzápětí a přesně v 8:32 hodin, za nadšeného jásotu a pištění přihlížejících davů na chodnících, v oknech okolních domů i na stoličkách nejbližších restaurací, proběhl kolem Českého domu.

Češi zaplavili londýnské ulice

Veselý chlapík s pochodní byl po celou cestu oslňován blesky fotoaparátů a mobilů. Avšak přímo v úseku, kdy běžec míjel Český dům, o sobě dali právě čeští fanoušci a se svými vlajkami zaplněnou Upper Street jasně ovládli. „Pojďme tu pochodeň sfouknout, každý z jedné strany," vtipkovali dva čeští mladíci ve chvíli. Ani netušili, v jaké proslulé „tradici" by takovým zpestřením pokračovali.

Čechům se totiž jako vůbec prvním v historii podařilo uhasit olympijskou pochodeň! Stalo se to v roce 1936 na olympiádě v Berlíně, kde se rituál štafetového běhu s pochodní konal vůbec poprvé v historii. K incidentu došlo 30. července poté, co posvátný plamen z řecké Olympie dorazil také do Prahy. Demonstranti považovali běh s ohněm za propagaci nacismu a zablokovali blížící se běžce. V ocelových tubusech v té době hořel hořčíkový prášek, který vydržel jen asi deset minut. A protože nedošlo včas k předávce, plamen zhasl.

Nic takového se naštěstí tentokrát v londýnských ulicích nestalo a kromě fanoušků si mohl hořící pochodeň prohlédnout před vchodem do Českého domu i speciální klikající autobus Davida Černého. Svým funěním při zvedání na pažích dělal vskutku skvělou kulisu udýchanému, ale šťastnému ohňonoši, který si přízeň diváků očividně užíval.