Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejkrásnější a nejznámější poštovní známky

Známka České pošty vyhrála v soutěži Grand Prix de l´exposition WIPA, nejuznávanější mezinárodní soutěži o nejkrásnější známku světa.

26.10.2012
SDÍLEJ:

Mongolské známky.Foto: archiv České pošty, D. Kallaye a mediaservis.

Do prestižní soutěže spojené se světovou výstavou WIPA Vídeň můžou poštovní správy přihlásit vždy maximálně jeden exemplář. Česká pošta vybrala písmenovou známku „Poštovní muzeum" od slovenského výtvarníka Dušana Kállaye, kterou rytecky rozkreslil Miloš Ondráček. Se 122 body se tato známka umístila na 1. místě, před Lichtenštejnskem (115 bodů) a Slovenskem (99 bodů). V první desítce se na dalších místech umístily známky poštovních správ Švédska, Vatikánu, Ukrajiny, Chorvatska, Ruska, Německa a Islandu.

nejkrásnější zmánka světa.

Vyhrál excelentní grafický návrh

„Vítězství České republiky v soutěži je zároveň oceněním vysoké kvality tvorby známek u nás. Zatímco řada konkurenčních poštovních správ pro soutěž vybrala například aršíky, které jsou výrobně mnohem složitější, my jsme vyhráli s úplně běžnou výplatní známkou tištěnou ofsetem," říká Břetislav Janík, ředitel odboru známkové tvorby České pošty.

Jisté je, že porota se rozhodla udělit České poště první cenu především díky excelentnímu grafickému návrhu výtvarníka Kállaye a přidanou ryteckou rozkresbou rytce Ondráčka.

Vynikající roli splnila i Poštovní tiskárna cenin Praha, která známku vytiskla ve vysokém rozlišení a kvalitě.

Pohár Grand Prix a diplom bude předán zástupcům České pošty v sobotu 1. prosince ve Vídni.

Pouhé provizorium závratné ceny

Za nejvzácnější známku světa je považována karmínová jednocentová známka Britské Guyany z roku 1856. Existuje v jediném exempláři a je to vlastně poštovní provizorium vytištěné přímo v Guyaně. Loď se známkami se totiž na plavbě z Londýna zdržela a místnímu poštmistrovi nezbývalo než požádat tiskárnu o výpomoc. Známka není nijak mimořádně krásná, ve svízelné situaci šlo hlavně o dodržení předpisů o frankování zásilek. Také technika tisku byla podřízena místním možnostem.

Jen šest šilinků za naprostý unikát

Po vytištění prvního karmínového archu si poštmistr všiml, že do čtyřcentové sestavy omylem vložil i jednu jednocentovou známku, a tak ji ve formě dodatečně vyměnil za správnou. Pravděpodobně však zapomněl zmetkový výtisk vyřadit, a tak se karmínová známka s hodnotou jednoho centu dostala bez povšimnutí do oběhu. Nutno přiznat, že ten drobný, chybně potištěný červený papírek měl potom neuvěřitelné štěstí, protože se ve světě neztratil, jak by se dalo předpokládat. Asi po sedmnácti letech totiž známku našel začínající, tehdy třináctiletý filatelista Lucien Vernon na půdě v dědečkově korespondenci a nabídl ji k výměně nebo na prodej místnímu obchodníkovi se známkami. Ten mu za ni po dlouhém váhání dal šest šilinků. Teprve později obchodníkovi došlo, že něco takového v životě neviděl, řekl si, že může jít o raritu. A skutečně od liverpoolského obchodníka za ni získal padesát liber.

Tiskařské zmetky

V roce 1878 koupil známku do své sbírky filatelistický král Ferrari, po jeho smrti střídala další majitele a její cena závratně stoupala. V roce 1970 se po delší době dostala znovu do aukce a konsorcium několika filatelistických obchodních firem za ni zaplatilo 280 000 dolarů.

Nepozorností tiskařů spatřily světlo světa i další známky považované dnes za vzácné unikáty. Tiskařským zmetkem je i nejdražší známka USA z roku 1869. Byla tištěna dvoubarevně. Ozdobný rámeček a nápisy hnědou barvou, obrázek znázorňující Kolumbovo přistání u amerických břehů modře. Každá barva se tedy tiskla zvlášť a u několika archů mistr omylem obrátil štoček s obrázkem vzhůru nohama. Není známo, kolik takových známek vzniklo. Na aukci v šedesátých letech minulého století dosáhl jeden její exemplář ceny 35 000 dolarů.

Modrý mauritius

Roku 1846 jmenovala královna Viktorie nového guvernéra na ostrově Mauritius. Lord Gomme se rozhodl vydat u této příležitosti novou poštovní známku. Poštmistr pověřil místního hodináře, klenotníka a rytce Barnarda, aby zhotovil patřičné rytiny a známky také na lisu vytiskl.

Barnard si s objednávkou příliš hlavu nelámal. Obě známky vyryl na malou měděnou destičku a jako motiv použil profilový portrét britské královny. Pracoval spíše podle své fantazie, a tak v jeho podání si panovnice ani nebyla moc podobná. Po okrajích umístil rytec nápisy a vytiskl od každé známky požadovaných pět set kusů, jednopeny oranžovou barvou, druhou modře.

Známky prý jako první použila lady Gomme na pozvánkách k domácí slavnosti v druhé polovině roku 1847. Uplynulo však několik měsíců, známky poštmistrovi došly, a tak byl klenotník Barnard opět nucen vyrýt do nové destičky královnin portrét, tentokrát už po dvanácti kusech pro každou hodnotu a s pozměněným textem.

Z prvního vydání oranžového a modrého mauritia se celkem do dnešních dob zachovalo pouhých šestadvacet exemplářů. Jsou to ze sběratelského hlediska známky, oceňované na burzách astronomickými částkami. Každá z nich má už svou pohnutou historii.

Pozoruhodné jsou rozhodně i cesty, po kterých jednotlivé známky putovaly z ruky do ruky, a jak narůstala jejich cena.

DUŠAN KÁLLAY

Dušan Kállay.Narodil se 19. června 1948 v Bratislavě. V období let 1966 až 1972 studoval na Vysoké škole výtvarných umění u prof. Vincenta Hložníka a prof. Jána Želibského. Věnuje se volné grafice, knižní ilustraci, malbě, animovanému filmu, tvorbě ex libris, poštovních známek a plakátové tvorbě. Od roku l990 působí též jako pedagog na VŠVU v Bratislavě.

Tvořivá metoda Dušana Kállaye se odvíjí od obdivného přístupu k zázraku života a jeho podstatným rozměrem je imaginace umocněná silou jeho básnického vidění světa. Zobrazení lidí, věcí, zvířat, komplikovaný svět rostlinné říše i hmyzího společenství jsou věčnými inspiracemi pro autorovo svědectví o podobě našeho světa. Obrazy, kresby, ilustrace i grafické listy tohoto všestranného výtvarníka byly několikrát oceněné na renomovaných přehlídkách doma i v zahraničí. V letech 1973 a 1975 získal Zlaté jablko na Bienále ilustrací v Bratislavě, v roce 1988 obdržel Cenu H. CH. Andersena (Oslo) a v roce 1992 získal Cenu UNICEF (Bologna).

MILOŠ ONDRÁČEK

Narozen 15. září 1936 v Praze-Libni.

„Rodiče mne po zralé úvaze přihlásili na Školu uměleckých řemesel v Turnově. Byla sice dosti zaměřena na umělecké zpracování šperků, nicméně první rytiny jsem si z vlastního zájmu vyzkoušel právě tam. Zeptáte-li se po kořenech mého vztahu k této práci, zdá se mi, že v jistém smyslu jej mám po tatínkovi, jenž pochází od Borové u Přibyslavi na Vysočině. Byl manuálně nesmírně zručný," vypráví Miloš Ondráček.

Miloš Ondráček.Následovala vojenská služba a první zaměstnání. Krátce Miloš Ondráček pracoval v Uměleckých řemeslech, kde šlo o řemeslo, tj. ražbu medailí. Po upozornění bývalého třídního učitele z turnovské školy nabídl své služby tiskárně bankovek v Růžové ulici v Praze (dnes Státní tiskárna cenin), která hledala mladé rytce. Uspěl a od roku 1960 tady pracoval 40 let. Zde také pracoval na zahraniční zakázce (nové bankovky pro Kubánskou republiku). V té době se začal intenzivněji věnovat volné grafice a zaujala jej známková tvorba.

V roce 1965 se stal členem Svazu výtvarných umělců (SČSVU).

Tvorba Miloše Ondráčka je velmi rozsáhlá. Vytvořil zatím okolo 400 rytin poštovních známek (řadu z nich sám graficky řešil), asi 360 rytin motivů pro FDC a pro kupony a spojky různých tiskových úprav přepážkových listů známek, dále řadu rytin pro cenné papíry. Podílel se rytecky na 11 tuzemských bankovkách (tu první ryl již v roce 1970) a na pěti zahraničních bankovkách (od roku 1960). Věnuje se také volné, užité a drobné grafice. Zúčastnil se celé řady kolektivních výstav grafiky doma i v zahraničí. Například Euro ex libris v Olomouci (1966), Bienále ex libris v Poznani a Malborku (1967, 1969, 1971), mezinárodních výstav Ex libris v Moskvě, Praze, Amsterdamu, Portu (1974 1980), výstavy Grafické techniky v Praze (Portheimka, 1986) či výstavy Cuprum IV Lublin (1989).

Je držitelem mnoha domácích i mezinárodních ocenění za grafickou tvorbu a za tvorbu rytin poštovních známek a bankovek.

Československá dvacetikorunová bankovka z roku 1989, na níž rytecky spolupracoval, byla Francouzskou asociací pro studium papírových platidel vyhlášena nejlepší bankovkou roku. O rok později vyryl bankovku pro Republiku Mali.

Vítěznou známkou mezinárodní ankety německého časopisu „Briefmarkenwelt" (1979) se stal známý aršík s vyobrazením Karlova mostu od V. Morstadta v grafické úpravě a rytině Miloše Ondráčka.

Autor: Ludmila Veselá

26.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Šerm - Liberec

Tento víkend bude v Liberci patřit mladým šermířům

EET. Ilustrační foto.

ANKETA: Měla by vláda zrušit plánované rozšíření EET?

Areál bývalé textilky Bytex v Chrastavě zmizí. Demolice potrvá tři měsíce

Chrastava – Bytex, Mykana, Bremi, Wassa. Rozlehlý areál bývalé textilky v Chrastavě v Nádražní ulici už vystřídal řadu jmen.

Záchranáři čekají, kdo je povede. O místo šéfa Záchranné služby má zájem 10 lidí

Liberec – Na nového ředitele čeká nejen krajská nemocnice Liberec, ale také krajská záchranka.

ANKETA: Měla by budoucí vláda pevně stanovit termín přijetí eura?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Jak malují šimpanzi ze zoo?

Frýdlant – Nevšední výstavu maleb šesti šimpanzů ze ZOO Liberec hostí radnice ve Frýdlantu. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení