Spojuje v sobě totiž dvě základní vlastnosti dobře saje vlhkost a zároveň díky svým vlastnostem vytváří příjemný pocit sucha a tepla. Na patentu se spolupodílela i současná děkanka textilní fakulty Jana Drašarová.

„Na vývoji jsme pracovali rok. Vycházeli jsme z toho, že textilie pro dané účely jsou buď z bavlny, která je objemná a drží v sobě vlhkost, takže člověku je pak v provlhlém županu zima, nebo syntetických materiálů, které jsou sice lehoučké, ale zase nesají vodu a nezahřejí. Naším cílem byl materiál, který rychle schne, odvádí vlhkost, je lehký a navíc je příjemný na omak i vzhled," přiblížila děkanka.

Výsledkem je tkanina, která v sobě pojí všechny tyto vlastnosti. „Vnitřní stranu tvoří husté syntetické vlákno, které odvede vlhkost, přitom je svou sametovou strukturou příjemné na omak, druhá strana je z bavlněného froté," vysvětluje. Za zdánlivě jednoduchým řešením stojí ale měsíce výzkumu, na němž se podíleli experti z katedry textilních vláken a oděvnictví. „Všechny navržené varianty procházely náročnými laboratorními zkouškami a měřením," vysvětlila šéfka fakulty. Tkanina, chráněná patentovým vzorem, nese označení Prowell, což odkazuje na využití zejména ve wellness.

Děkanka Textilní fakulty TUL Jana DrašarováTři otázky pro novou děkanku Textilní fakulty TUL Janu Drašarovou

Na co navážete po svém předchůdci?
Profesor Aleš Linka, který odešel náhle a nečekaně, mi zanechal fakultu ve vynikajícím stavu. Byl velmi náročný, a to považuji za nejlepší přípravu. Dobře jsem znala jeho ideje a chci na ně navázat.

Co je vaším cílem?
Vychovávat kvalitní absolventy, po kterých je vysoká poptávka zejména ve světě, a zároveň navázat na úspěchy ve vědě a výzkumu, a kromě vývoje pro potřeby průmyslu získávat prostředky i na základní výzkum, to považuji za velmi podstatné.

Výzkumem se sama zabýváte, nevadilo vám nahradit ho manažerskou funkcí?
Většina mých kolegů děkanů má za sebou vědeckou a výzkumnou práci a k ní se později často vrací, takže doufám, že i já si udržím tuto spolupráci.

„Nejsme ještě na konci cesty, dále chceme pracovat na technologickém vývoji, aby se tkanina uplatnila v dalších oblastech. Například ve zdravotnických zařízeních, zvláště v léčebnách dlouhodobě nemocných, kde by ocenili její specifické vlastnosti u lůžkovin či ložního prádla," doplnila.

Novinka už měla svou premiéru na textilním veletrhu v Brně, kde sklidila velký úspěch. „Specializované prodejny jsou zatím v Praze a Hradci Králové, do řetězců se zatím dodavatelům nepodařilo proniknout. Výrobky se ale dají pořídit přes internet," upozornila mluvčí Technické univerzity Jaroslava Kočárková. V České republice ho zatím vyrábějí dvě firmy.

Na vývoji unikátního materiálu spolupracovala liberecká univerzita se sdružením Clunex, které sídlí také v Liberci a zastřešuje 25 textilních firem s třemi tisícovkami zaměstnanců. „Stále se tvrdí, že jsme skončili jako textilní velmoc. Přitom v loňském roce byl právě textilní průmysl jedním z mála odvětví, které dosáhlo růstu. V tržbách to bylo o 13 procent. Ano, skončily velké továrny, ale na druhou stranu vznikla řada menších firem, které už pochopily, že obstát v silné konkurenci mohou jedině sledováním současných trendů a spoluprací s textilními školami v oblasti vývoje a výzkumu," nastínila manažerka Clunexu Libuše Fouňová.

Podle ní se navíc textilní výroba začíná z laciných produkcí Indie a Číny vracet zpátky do Evropy. Důvodem je nespolehlivost dodávek. „Na to sázejí vlády mnoha evropských zemí a pokud si to vezme za své i Evropská unie, je velká šance, že se to promítne také u nás," uvedla odbornice a dodala, že by bylo ke škodě, kdyby Česká republika, respektive příslušná ministerstva, tento trend zaspala.

Liberecká textilní fakulta patří k nejstarším a nejuznávanějším na světě. Dobré jméno jí dělá nejen tradice, ale řada unikátních vynálezů z posledních let. Jako první na světě tu například vyvinuli technologii textilií z nanovláken, mnohonásobně jemnějších než je lidský vlas. Ze zdejších laboratoří pocházejí také geotextilie, které se používají při stavbě silnic, kde zvyšují jejich životnost, nebo v těžebním průmyslu.

Vývoj pokračuje také v oblasti tzv. smart textilií, které pro jejich unikátní vlastnosti využívají výrobci sportovních oděvů. Například loni byla představena novinka, která zvyšuje bezpečnost cyklistů tím, že pomocí speciálních diod nahrazuje směrovky či brzdová světla.

„V současné době se prezentujeme na veletrhu v Japonsku, kde představujeme oděv se specifickými vlastnostmi, které ocení nejen běžní uživatelé, ale i armáda, záchranáři či hasiči," uzavřela děkanka textilní fakulty Jana Drašarová.